Vědomí Těl

Vědomí Těl: Naše PraVědomá podstata je pochopitelně Nehmotná. Je to naše úplně první Tělo. V tomto Těle jsme absolutně nazí. Nic na sobě nemáme, nic nepotřebujeme. Jsme kompletní. Jsme v Přítomnosti. V tomto Těle jsme jen čistá Energie. Náš Život je Teď... Došlo však mezi námi k Dohodě o tom, že bychom se mohli mezi sebou posílit, být odolnější. Vytvořili jsme si mezi sebou shluky všeho-směsných Energií a vytvořili tak Duši. Naše druhé Tělo je tedy rovněž Nehmotné a též je PraVědomé. Je to Tělo Duše... Občas se stává, že vcházíme do Paměti, ale prozatím to jsou jen krátkodobé návštěvy... Pozvolně však přecházíme do Paměti s Prožitkovým úmyslem. Zapomeneme se v Době. Paměť nám bere Přítomnost a dává nám Čas a Prostor. Pokud se zapomeneme v Čase a Prostoru a začneme se ztotožňovat s již Prožitými Dobami, je to, jako bychom si tyto již Prožité Doby na sebe oblékali. Jemnohmotné Tělo je Tělo oblečené do již Prožitého Času, do již Prožité Doby. Ztotožnilo se s jinou Dobou, než je Přítomnost a tuto Dobu si na sebe obléklo. Toto Jemnohmotné Tělo již tedy Prožívá různé Doby, různé Časy, různé Prostory... Dochází však k tomu, že se v Paměti začínají ukládat nedořešené a neuzavřené Prožitky. Emoce je odmítají předat Mysli ke zpracování. Tohle přeci známe všichni. Když jsme v Emoci, jsme pouze rozvášnění, rozbouřeni. Nejdříve se musíme uklidnit, a pak si vše v sobě v klidu zpracovat, promyslet. Jinak můžeme jednat v afektu, mít zkreslený úsudek o ději, ve kterém se právě nacházíme a reagovat čistě pudově... A takto také mnohé Emoce jednaly. Emocionální Tělo je Tělo, které se Projevuje mnoha způsoby. Jedním z Projevů Emocionálního Těla je Živelné Tělo. Tělo Emocí, rozbouřených v Živelné reakce... Dalším z možných Projevů Emocionálního Těla je Tělo Emocionálně reagující na Podněty. Tělo Citové. Najednou si opravdu připadáme nazí. Cítíme chlad a zimu, potřebujeme se zahřát. Cítíme nedostatek, potřebujeme se doplnit. Cítíme smutek, potřebujeme se rozveselit. Cítíme nudu, potřebujeme se rozptýlit, pobavit... Citové Tělo je Tělo s nejvíce požadavky, s nejvíce potřebami. Je snad Nejnáročnější ze všech Těl. K našemu současnému přirovnání lze říci, že je to Tělo rozmazlené. Reálně máme úplně všechno, na co si jen vzpomeneme, a přesto chceme víc... Dalším z možných Projevů Emočního Těla je právě Tělo Materiální (jeden z projevů Hmoty). Materiální Tělo volně navazuje na Tělo Citové. Pokud cítíme potřeby mít víc, než doposud, již nejsme jenom Oblečení, ale navíc potřebujeme nějakou Schránku, která nás bude zdobit. Nějaký Materiální domeček (Obal), který si ssebou budeme neustále nosit. Nejlepší přirovnání - Auto. Auto, ve kterém se neustále budeme vozit. Toto Auto má ale svojí spotřebu, své nároky, a tak volně přecházíme do toho, co nazýváme "Matrix". Jako první se ozývá Zákonitost Příčiny a jejího Následku... Postupně v Matrixu dojdeme k rozhodnutí, že toto Materiální Tělo (Auto) již nechceme. Dáme ho pryč a stáváme se tak Antihmotní. Bojujeme proti Materiálnu. Matrix nás poučil, ukázal nám chyby Materiálního Těla, a tak již toto Materiální tělo nechceme. Potíž je v tom, že tím, že jsme se zbavili Materiálního Těla, jsme Paměť nevyčistili. Stále jsou nezpracované Prožitky. Takže jsme i nadále zablokováni v námi doposud nezpracované Době... Těl je celá řada, ale tyto Těla jsou pro nás nejdůležitější. Emocionálních Těl je rovněž celá řada, každé je jiné, každé nabízí jiný Prožitek, ale opět, pro nás zde na Zemi nejsou tak důležitá...