POČÁTEK
POČÁTEK: (Zrod, Začátek, Počáteční Stav, kolébka života, Prvotní Energie, Kořeny Života…)
Bíle zářící, Světelné Koráby s napnutými plachtami, volně plující po nekonečných hladinách bezbřehých vod…
Tento Stav je vždy prezentován jako náš Počáteční Stav, avšak není to náš Původ. Náš Původní Stav se nalézá právě hluboko uvnitř bezbřehých vod, avšak za Počátek či Zrod všeho se považuje až naše vynoření se nad hladinu…
Světelné Koráby se dají asi nejblíže přiblížit k přepravnímu prostředku. Je to naše vlastní Energie, co nás neustále popohání vpřed. Náš elán, naše touhy, sny, vášně, hobby, koníčky, plány, záměry, aktivity, činnosti, zájmy… Vše čemu dáváme svojí Energii, co má pro nás nějaký Smysl, to pro nás žije. Je to jako naše vlastní cesta, po které chceme jít a na které se toužíme stále více zdokonalovat. Chceme být stále lepší v tom, co máme rádi, v tom co nás naplňuje, co nám dělá radost a potěšení… Koráby však nepřevážejí jen jednotlivce, ale mnoho různorodých Bytostí, které spojuje právě ona společná vášeň. Dá se to přiblížit ke klubům, týmu, spoluhráčům, zájmové činnosti, společným a společenským aktivitám… Koráby však reálně nemají žádnou danou formu, žádné konkrétní tělo, žádnou stanovenou podobu. Je to jen čistá Energie, jakási vzájemná a společná hybná síla, která je pohonem a motorem všech…
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Projevené:
Přiznám se, že jsem měl připravenou úplně jinou tuto zprávu o Počátku našich Světů, ale zůstalo mi několik otázek, které jsem si nedokázal zodpovědět. Požádal jsem proto o nový Prožitek z pozice Počátečních Světelných Korábů. A přišlo mi rozčarování. Okamžitě se ke mně snesla celá skupinka „Strážců Bran“ a přímo přede mnou se dohadovali, zda mě do Korábů vůbec vpustí. Musel jsem s nimi podepsat cosi jako nové smlouvy, nová pravidla…
Dostal jsem svolení vstoupit asi do čtyř Korábů. Když jsem do nich postupně vstupoval, zjistil jsem, že narušuji soukromí jejich majitelů. Oni si nepřáli, abych tam byl. Snažili se mě vyhnat pryč…
Jednou ze zákonitostí života je právo na soukromí. Potíž je v tom, že toto právo platí právě až od našich Počátků. V našem Původu žádné soukromí není, vůbec neexistuje. Z pozice „Vše je živé“ se nemůže právo na soukromí vůbec uplatnit. Jak můžeme zalézt do své soukromé komůrky, když tato komůrka je rovněž živá a má svůj vlastní život? Živá komůrka přeci nemůže být naše soukromí. V momentě, když pochopíme, že i cihla, ze které je postavená neprodyšná zeď je reálně živá, pochopíme, že soukromí vůbec neexistuje… Počátek to ale neví, což bylo i pro mne velkým překvapením…
Právě proto mě Strážci Bran upozornili na soukromí a sepsali se mnou smlouvu o vstupu dovnitř, do Korábů. Směl jsem tam ve chvíli, když jeho majitelé odpočívali. Když nevykonávali svojí běžnou činnost. I tak jsem byl trnem v oku všech uvnitř, nespustili ze mě své oči. Silně jsem cítil podrážděnost všech majitelů v Korábech…
Ale teď zcela reálně k tomu, co jsem uvnitř Korábů viděl… V jednom z těchto Korábů byla Bytost, která neustále zvracela. Doslova všude byly její zvratky… Když mě spatřila, šla na mě s holí a vyháněla mě pryč. Potíž je vtom, že můj Původ je velmi bojové a rovněž Strážící povahy, takže jsme tam stáli jako dva berani proti sobě. Nedal jsem se odbít.
Pochopil jsem, že jsem se dostal do… Buďto… Čerstvě osídleného Korábu, kdy jeho majitelé ještě docela nedávno žili pod úrovní vody. Proto tak zvraceli. Nejdříve si musejí zvyknout na nové Prostředí, jiné klima… Nebo… Zvracení též patří Očistě, takže tento úkaz v současné době může být shodný se spoustou Korábů. Celý Svět nyní spěje k povznesení se a návratu ke svým Kořenům, ke svému Původu, takže zvracení Bytostí na vysokých úrovní frekvence je rovněž nyní zcela běžné…
Poté, co jsem opustil všechny navštívené Koráby, o mé poznatky projevily zájem mnohé Sféry, včetně Původu, takže jsem vše předal dále…
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Původní Vstup do Počátku:
Z pozice našeho Původu, celé Věky žijeme v hlubinách nekonečných bezbřehých vod, avšak naše přítomné momentální emocionální rozpoložení nás přímo vhodí do vodního víru, který jsme si sami sobě vytvořili právě tou naší emocí, a který nás vynese až nad hladinu vody. Zkrátka už ve své Emoci nejsme vítanými sousedy, pro všechny ty tiché a klidné Sféry, žijící hluboko pod hladinou vod našeho Původu… Nejdříve jsme v šoku, ale hned se rozhlížíme kolem sebe a pozorujeme celou řadu dalších Bytostí, které se vynořily nad hladinu, stejně tak jako my. Plaveme k nim a nejprve se vzájemně otrkáváme. Zjišťujeme, zda jsme s nimi v podobném Emocionálním rozpoložení, zda jsme naladěni na podobnou vlnu, zda se shodneme, zda se spolu sneseme, zda máme podobné plány, záměry, pohled na život… Právě Stav našeho emočního rozpoložení zde nejvíce rozhoduje. Pokud nás na hladinu vynesla například emoce přecitlivělosti, nepůjdeme pochopitelně k těm, kteří jsou rozvášnění či podráždění. Ty vstoupí do jiného Korábu jak my…
Když jsem zkoumal, kdo ten Koráb vlastně vytvořil, ..a proč zrovna „Koráb“, nikdo pořádně nezná jeho Původ… Když pozorujeme rybičky ve vodě, vodní vír je pochopitelně vynese až nahoru, ale běžné bublinky, které ve vodě běžně vznikají a okysličují ji, ne. Ty bublinky propojují Světy pod vodou se Světy nad hladinou vod… Váhal jsem, zda Koráby vytvořili ty vynoření, nebo zda už tam ty Koráby přece jenom nebyly sami od sebe. Právě těmi bublinkami. V nich mohl být prvotní signál, že bude potřeba vytvořit záchytné stanoviště pro všechny vynořené… K této verzi se rozhodně přikláním a ještě nad tím budeme se Sonyo a našim týmem pracovat…
Ty Světelné Koráby jsou něco jako svévolně se pohybující a plovoucí se Ostrovy a Ostrůvky, které zachraňují všechny vynořené trosečníky. Pohonem oněch Korábů však je a zůstává společná vášeň a vzájemná energie celé posádky…
Původně jsem si myslel, že ony Koráby představují též naší Duši, že se doslova jedná o Duše, plující po hladinách vod, že Koráb je v podstatě úplně to samé co Duše, avšak byl jsem z tohoto mého úsudku vyveden z omylu. NEJDE TEDY O DUŠE…
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Počátek Vzniku Různých Světů:
Světelné Koráby jsou tedy ostrovy a ostrůvky, které zároveň slouží jako lákadla pro vynořené. Každý Koráb zaujímá něčím jiným. Právě naše vlastní emoční rozpoložení určuje, ke kterému Korábu se vydáme, který Koráb nás zaujme. Každý Koráb představuje jiný Svět a volba Světa je vždy na nás…
Mnohé Koráby volně a lehce plují po hladinách vod a jeho majitelé se jen tak kochají okolím. Nechávají se unášet po větru a nemají žádný jiný společný cíl, než kochání se krajinami vod. Tyto Koráby jsou velice ušlechtilé a honosné. Jsou v souladu s Původním Zdrojem, s tím co nazýváme „Nejvyšším Božstvím“. Jsou nádherně honosné, zářivě bílé a vyzařují čistě bílé Světlo. Jejich plachty jsou plně napnuté, avšak žádný vítr do nich nefouká náporově, aby je kamkoliv tlačil. Vítr je nepopohání, jen jim lehce vane do plachet. Tyto Koráby popohání pouze přirozený proud klidné vody. Voda pod nimi je průzračně čistá a velice lehká. Z Korábů je vidět do nejhlubších vrstev podvodního života. Tyto Koráby se jen vznešeně nadnášejí nad hladinou vod, a pokud jsem to správně vycítil, nemají žádný ponor do vody… Bytosti těchto Korábů patří mezi nejčistší rasu, nejblíže postavenou „Původnímu Zdroji Jediného“. Žijí v podstatě pouze přítomným okamžikem… Bytosti těchto Korábů nejsou součástí Multidimenzionálních Světů, nejsou součástí našich (pozemských) Světů, nikdy nevstoupily do Hmoty, avšak v současné době, v rámci a v souladu konečného ukončení dlouho trvající špatně nastavené etapy (nejenom Hrubohmotného Života), ve velice omezeném měřítku též vstoupily do pozemského Světa k lidským bytostem…
Každý Koráb je plně odpovědný za hladinu vody pod ním. Čím hustší atmosféra mezi jednotlivými Bytostmi uvnitř jednotlivých Korábů je, tím hustší, ale též i kalnější, je i voda pod nimi. Tím hlubší také má ponor jejich společný Koráb. A zde také začíná to, co nazýváme „Vstupem do Hmoty“…
Rozdílná čistota jednotlivých Korábů časem rozdělila vody a způsobila tak hranice mezi jednotlivými Koráby. Pro záchranu oné vody tak musely vzniknout i břehy a hráze, které slouží k filtrování a očištění vod… Mám-li být zcela upřímný, díky cynickému a krvelačnému přístupu k životu některých (zdaleka ne jenom) Hrubohmotných Bytostí, se jejich Koráby doslova brodí v krvi. V žádném případě však nejde o Bytosti „Temna“. Tyto cynické a krvelačné Bytosti jsou jednoduše, a to doslova – HLOUPÉ!
Tímto Počátkem tedy vznikají celé řady různých úrovní Světů. Samotný Vesmír je jen zlomkem oněch Světů, jsou a existují i úplně jiné úrovně a roviny. Do jednotlivých úrovní Světů se vplouvá Korábem po vodě a právě Koráb a jeho Bytosti jsou Zárodkem i Stvořitelem oněch Světů. Daná voda pod Korábem je stavebním materiálem onoho Světa, bohužel zdaleka ne vždy dobrovolně…