Má cesta

Má cesta:

Na Zemi se nikdo nenarodí plně vědomý tak, aby hned po svém narození mohl být plně funkční sám sebou. Nejdříve je dlouhé období přizpůsobování se a učení se pozemskému žití, kdy se snažíme zapadnout mezi ostatní lidi v kolektivu (já ne moc úspěšně), hledáme si kamarády, přátele, spřízněné duše do našeho života, nasáváme místní atmosféru, tradice, zvyklosti, kulturu a každodenní obyčeje, a až mnohem později se můžeme opět projevit ve své „původní kráse“, kterou si ssebou neseme všechny naše dříve prožité inkarnace. K tomu, abychom se však mohli projevit ve své plné síle osobnosti, musíme se nejdříve „Probudit“… Probuzení je stav, který nás úplně vytrhne ze zavedeného běžného života. Úplně se změníme. Je to však jen začátek naší dlouhé cesty do svého nitra… Zde tedy má duchovní cesta začíná. „Probuzením“…

U mě to začalo někdy na jaře roku 2000, a to prostřednictvím snů. Mé sny se úplně změnily. Staly se doslova živými, jako bych vůbec neusnul... V tom úplně prvním snu, který mě „probudil“, jsem viděl svojí (v té době již přibližně 15let zesnulou) babičku, která mě verbovala k mému pozemskému úkolu. Doslova mi řekla, že mě čeká ještě jeden velmi důležitý úkol, který až splním, mohu přejít za ní… Tuto vizi mi však sdělila v ne zrovna ideálním čase. V tuto dobu jsem se plně připravoval na svou maturitní zkoušku, takže jsem si přirozeně myslel, že tím mým „úkolem“ je úspěšně odmaturovat.. a pak konec… Znejistil jsem, a také jsem dodatečně musel, naštěstí úspěšně, reparovat (ne že bych se chtěl vymlouvat na sen J )… Přestože byl toto můj první úplně odlišný sen, než jaké jsem doposud míval, nějak jsem podvědomě vycítil, že sen je skutečný a že nejde jen o mé přepětí či vyčerpání z tlaku či stresu na blížící se maturitní zkoušky… Od té doby jsem měl takto živé sny snad každý den. Nejdříve měly podobu předpovídající, kdy jsem něco ve snu viděl a hned další den se to vyplnilo. Později to byly sny jasnovidné či jasnozřivé, s působností až na pět let dopředu, kdy jsem přesně věděl například o klíčových lidech, které potkám, nebo místech která navštívím. A nakonec to byly sny multidimenzionální, které mi představovaly mé minulé životy a prožité zkušenosti na jiných úrovních… Vůbec jsem ale netušil, co mi tyto sny ukazují. Nevěděl jsem ani, zda v nich vidím jiné civilizace, nebo zda se dívám na minulost či budoucnost. Úplně jsem se v nich ztratil, až jsem jim pomalu přestával věnovat svojí pozornost…

K mému dostatečnému probuzení to ale stačilo a nyní nastal čas, abych se pohnul dále z místa. Do mého pozemského duchovního vývoje, růstu, vstoupily především tři důležité ženy. První ženou je Katka, druhou ženou Sonyo a třetí ženou Martina. Trochu jsem na toto téma vtipkoval s Ježíšem (Joshua) s tím, že jemu do života vstoupili tři králové a mě tři skutečné královny… Tyhle ženy to měly vůči mně krásně rozdělené. První žena, Katka, mě nasměrovala na správnou cestu, druhá žena, Sonyo, mě přímo vystřelila až na samotný Prvopočátek všeho, a třetí žena, Martina, mě zase dokonale a rychle uzemnila a vrátila zpátky na Zem…

První ženou je KATEŘINA MAREŠKOVÁ - https://automatickepismo.cz/ . Katku jsem poznal někdy v září roku 2009. Katka se zabývá (mimo jiné) meditacemi, channelingem prostřednictvím Automatického písma, vesmírem a multidimenzionalitou jako takovou. Pořádá pravidelná meditační setkání pro příznivce a spřízněné duše. Své meditační večery pořádá tematicky zaměřené na jednotlivé multidimenzionální roviny, a právě zde jsem se konečně začal hledat a nacházet… V průběhu přesně zaměřených meditací na konkrétní sféry a dimenze, se mi vracely úryvky z mých snů, díky čemuž jsem dokázal zařadit tyto sny do konkrétní dimenze (podoby). Oni mě sice varovali, že to není úplně přesné, že jde spíše jen o co možná nejvěrohodnější přiblížení se, přirovnání se skutečné realitě, ale pro mojí základní potřebu a orientaci to bohatě stačí. Zkrátka jsem si takto ty své sny roztřídil a udělal si v nich alespoň základní pořádek... U Katky a pod jejím vedením jsem nejvýrazněji postoupil na své duchovní cestě. Při jejích meditačních sezení rozvinul telepatickou komunikaci a také, právě její program pro multidimenzionální cítění jsem plně přijal, dodnes se jím řídím a používám ho. Právě na základě tohoto programu také píši i tyto stránky. Většinu názvosloví a pojmenovávání „nepojmenovatelného“ na těchto stránkách používám právě tímto programem…   

Tou druhou, avšak též i pro mě nejdůležitější ženou, je Sonyo, kterou jsem poznal někdy v lednu roku 2012. Zde se ale stalo něco, co nebylo tak úplně v původním plánu… Sonyo vstoupila do mého života trochu jiným způsobem, než jak je tomu zde na Zemi zvykem. Poznali jsme se chviličku předtím, než Zemi opustila. Bohužel podlehla svým zraněním. Přesto do mého života vstoupila jako můj životní partner, a právě to je ta změna oproti původnímu plánu… Dle původního plánu jsem si zde na Zemi měl nejdříve najít svoji životní partnerku a třeba s ní i založit rodinu. Tímto bych byl pro Zemi ukotvený a plně zakořeněný, čímž bych Sonyo dle původního plánu jen „přitahoval a ukotvoval v Zemi“, jako velice vyspělou a vysokofrekvenční energii. Zůstal bych ve své pozemské úloze a byl bych tak pro Zemi mnohem prospěšnější…

V souladu s pozemským životem, je přirozeným úkolem nás všech (nejen každého člověka, ale i pozemského tvorstva, jako například zvířata apod.), se se Zemí nejdříve propojit. Vložit do Země své srdce, emoce, pocity, city i smysly. Nejpřirozenějším otevíračem všech těchto hodnot na hmotně projevené úrovni je náš životní partner. Prostřednictvím vzájemných doteků, něžností, hlazení, masírování, milých slov, přirozené vůně, chemie, a vůbec sexuální a vztahové energie, se otevírají všechny naše lidské smysly, které se následně propojují s naším srdcem, otevírají ho, a Zemi tak rozkmitávají vibrace našeho smyslného srdce. Je to smyslový vztah na naší fyzické úrovni, vztah, který zde na Zemi dává a má svůj smysl… I mým životním posláním bylo si zde na Zemi najít svého životního partnera, a s jeho pomocí si tak otevřít své srdce, city i smysly, které bych takto propojil se Zemí. Potíž je v tom, že jsem měl na tento úkol přesně vyhrazený čas, a to období mého pozemského duchovního dospívání (přibližně rok 2005 až 2010, tedy období ještě před poznáním Sonyo). To se však bohužel vůbec nepovedlo…  

Už začátkem roku 2010 mě sen upozornil na to, že se prvotní původní plán nepodaří a že sféry okolo mě přecházejí na tak zvaný – plán „B“. Zde mi přímo ukázali, že přecházím na úplně jiné pracoviště, než jsem až doposud pracoval. „Továrna“ zůstává stejná, ale „výrobní linka“ je úplně jiná… Upozornili mě, že ve svém duchovním vývoji doslova ženu, že jsem se „utrhl z řetězů“, že mému tempu na této pozemské rovině nikdo nestačí… V souladu s „plánem B“ mě však též upozornily na to, že se stávám „hlavním pozemským vysílačem“. Tohle se z pozemské roviny ještě nikdy neuskutečnilo, takže je to premiéra... Až teprve ve spojení se Sonyo jsem pochopil, jak to vlastně s tím „vysílačem“ myslí a později mi též došlo, proč mě a Sonyo tolik hlídala Galaktická Rada. Premiéra je holt přece jenom první pokus, který kdykoliv mohl selhat, nebo nebýt v souladu s plánem vesmíru…

Stalo se tedy to, že v období, kdy jsem poznal Sonyo, jsem stále ještě neměl zde na Zemi svojí životní partnerku, která by mě ukotvila a zakořenila do Země… Kdybych již v tuto dobu partnerku měl a byl bych ukotvený a vkořeněný v Zemi, dle původního plánu by Sonyo mě a mojí potenciální partnerce „pouze“ pomohla rozvinout a rozšířit multidimenzionální komunikaci, a otevřít tak zvané „mimosmyslové schopnosti“. Já bych jako správný, řádně ukotvený a vkořeněný muž, Sonyo „pouze“ přitáhl k Zemi… Já ale v této době partnerku neměl, takže jsme se se Sonyo sice ocitli ve „správný čas“ a na „správném místě“, ale původní plán se musel změnit na „plán B“… Spontánně se však stalo to, že jsme se se Sonyo do sebe přímo nepředstavitelně zamilovali… Sonyo se zabydlela na planetě Atrikra, někde uvnitř galaxie Tzolkin, a já ulítl za ní. Pochopitelně nikoliv fyzicky, ale právě telepatickou komunikací. Vůbec se však nepočítalo s tím, že se do sebe až tak neuvěřitelně zamilujeme, že náš vztah bude tak nesmírně silný a mocný, že se nakonec stane diktátem pro celý vesmír, který změnil svět. Tohle nebylo ani součástí plánu onoho „plánu B“…

Mé až takhle silné spojení se Sonyo má ale pro mé pozemské působení jeden negativní dopad. Na fyzicky hmotně projevené rovině nejsem schopný propojit své srdce se svými smysly. Druhou čakru, a především pak její sexuální energii mám zablokovanou jako tak zvané své doposud nevyléčené „vnitřní dítě“… Dopady zablokované druhé čakry jsem si osobně vyzkoušel i v praxi, když jsem se v rámci výuky „Tradiční Čínské Medicíny“ zúčastnil kurzu fyzioterapie. Utvořili jsme tam dvojice a měli si jeden na druhém vyzkoušet různá cvičení. Na svém náhodném partnerovi ve dvojici jsem zjistil, že nedokážu přijmout a procítit jeho tělo. Jako bych byl citově chladný… Nedokážu tedy přijímat lidské tělo, nedokážu do něj vložit své smysly (smyslnost), nedokážu ho procítit na fyzické úrovni. Pouze na duchovní rovině… Tohle mi pozemští Stvořitelé stále trochu vyčítají, ale Gaia je s tím smířená. Občas mi sice někdo z nich klade na srdce, abych si alespoň s někým trochu užil, že i takhle „jednorázově“ mě může dotyčný otevřít, ale takhle se to přeci nedělá…

Ještě před mým poznání se se Sonyo, se však ukázala třetí žena mého duchovního vývoje, a to MARTINA NOVOTNÁ - https://www.cesta-k-sobe.cz/ . Martinu jsem poznal již v roce 2011, tedy ještě před Sonyo, ale až teprve docela nedávno (rok 2016, 2017) jsem pochopil její úlohu v mém duchovním životě. Právě s její pomocí se čistily všechny pozemské generační záležitosti mezi „Adamem a Evou“… Martina je veliký světoběžník a cestovatel, takže to vlastně začalo až jejím návratem do Čech z Kanárských Ostrovů, v létě roku 2016… Živější a emotivnější období, plné zvratů a nečekaných událostí, jsem snad nikdy dříve nezažil, než právě s Martinou… Právě s Martinou jsme čistili „zraněnou ženu“, která nás vpustila až k základům Adama a Lilith-Evy, kde se odkryly příčiny pádů, nejen těch pozemských. Martina je pozemským Avatarem, který v sobě nese různé typy žen snad ze všech možných dob, od samotného Stvoření Adama a Evy... Ne nadarmo se v astrologii říká, že Černá luna (kterou má Martina jako hlavní) vpouští a je branou do minulých životů. Probrali jsme je s Martinou snad všechny...

Poté, co Sonyo prošla spolu s celou avatarskou planetou Atrikra ke své PraPodstatě, museli jsme se se Sonyo od sebe dočasně odpojit. Kdybychom zůstali spolu ve spojení, jen bych ji poškozoval a stahoval dolu. Pro mě tedy nastalo období prázdnoty, které rozčísla svojí neuvěřitelnou živostí až právě Martina. Neukotvila mě a nevkořenila do Země, to ani nemohla, stále jen lítám „v oblacích“, ale vyslechl jsem rozhovor mezi Gaiou a Stvořiteli, kde se vzájemně dohodli na tom, že má zkušenost s Martinou může (alespoň dočasně) nahradit mé přijetí Země. Je to sice jen taková náplast, malá útěcha, ale prozatím to snad stačit bude… Má současná etapa duchovní cesty je tedy především o návratu k Zemi a pomoci jí. Moc jsem ulítl jinam, a tak nyní hledám cesty, jak se opět vrátit zpět, jak se se Zemí opět propojit…