Reagování při Nepřijetí Všeho

Reagování při Nepřijetí Všeho: Zde již na úrovni Energií a PrvoPočátku začíná jistá Forma Tvorby a "Stvořitelství"... Prožíváme tedy různé Vztahy, v těchto Vztazích máme nejrůznější Pocity, a naše Vědomí má na základě těchto Pocitů odpovídající Náladu. Nálada je pak Projevenou Energií daného Vědomí... Ne vždy nám však tato Nálada plně vyhovuje. Nálada se nedokáže přetvařovat, vždy je upřímná a naprosto Čistá, Přirozená a Spontánní, jako "Dítě". Nálada je v souladu s námi (Vědomím) a našimi Pocity, neustále proměnlivá. Stále se mění na základě vývoje ve Vztahu. Nikdy nejsme pouze šťastní a veselí. Ani v Prvopočáteční Přítomnosti ne. I zde se zažívají různé Stavy smutku a Pláče... Vždy máme na vybranou, a tak si i my můžeme Vědomě zvolit, jak dané Vztahy, a především pak jejich proměnlivé Nálady, budeme Prožívat a Přijímat... Bezesporu nejpřijatelnějším zareagováním na Vztah v jakékoliv Formě své Nálady, je Bezpodmínečné Přijetí daného Vztahu. Nevybíráme si a Přijímáme vše, takové jaké to je, ve své Čistotě, Přirozenosti a Spontánnosti. Bez ohledu na to, jaká Nálada se zrovna utvořila, Přijímáme ji. Splyneme s touto Náladou v Jedno. Takovýto Vztah je vždy naprosto Harmonický, Vyvážený a Vyrovnaný. Naše Reagování na takovýto Vztah je v Přizpůsobování se, absolutní Propojenosti a Vzájemnosti, Asimilaci, Sžitím se, naprostým Splynutím s daným Vztahem, danou Náladou... Nic neměníme a nepřetváříme, čímž neustále zachováváme pravou Čistotu, Přirozenost a Spontánnost daného Vztahu. Vše necháváme být takové, jaké to je. Nemáme potřebu do ničeho Vědomě zasahovat. Nevytváříme žádný Záměr či Plán na Změnu. Neustále jsme v Přítomnosti... Druhou možností našeho Reagování na Vztah v jakékoliv Formě své Nálady, je naopak Nepřijetí Nálady, která se v tomto Vztahu momentálně utvořila... Chceme si "za každou cenu" udržet Náladu jinou. Nám přijatelnější. Naše Pocity se vždy dokáží přizpůsobit danému Vztahu a jsou rádi za jakoukoliv novou zkušenost, ale pokud na své Pocity nereagujeme dostatečně citlivě, nevnímáme již tolik jejich potřeby. Takto snadno vstupujeme do Emoce, nebo naopak vystupujeme z Přítomnosti. Pokud tedy začneme do svých Pocitů Vědomě zasahovat, přesněji řečeno, pokud svým vlastním Pocitům již tolik nerozumíme a zasahujeme "Myslí" (naučenými vzorci, okoukanými v Paměti), již jsme na úrovni Tvůrců a Stvořitelů. Chceme dané Vztahy Vědomě měnit a vkládáme Záměry... Klasické příklady z našich pozemských vymožeností: Náš Vědomý Vztah k Zimě... Naše Pocity okamžitě zpozorovaly Změnu. Bylo jim teplo a najednou cítí chlad... Pokud k našemu právě probíhajícímu Vztahu se Zimou přistupujeme Bezpodmínečně, Spontánně a Přirozeně, nic neměníme a Náladově s touto Zimou Splyneme, Propojíme se s ní. Staneme se Společným Prožitkem právě probíhajícího našeho Vztahu se Zimou. Jako děti, hrajeme si s ní... Pokud však na své Pocity nereagujeme dostatečně citlivě, je nám zima a potřebujeme se zahřát. Jsme v právě probíhajícím Vzájemném Vztahu se Zimou, ale tento Vztah nám nevyhovuje. Chceme ho Vědomě změnit. Je Zima, ale my v ní Vědomě vytváříme umělé (námi Stvořené) teplo. Vědomě se oblékáme do teplého a hřejivého, rozděláváme si ohně, přikládáme do kamen... Podobných příkladů je celá řada, jako například: Vztah k dešti - Přijmeme déšť Bezpodmínečně, nebo si postavíme-Stvoříme střechu nad hlavou? Vztah ke Tmě (v tomto případě k noci) - Budeme se dívat na hvězdy, nebo si rozsvítíme světlo .. nebo snad přímo "Světlo" ? ... Ať už se Vědomě rozhodneme jakkoliv, ta Zima, ten Déšť, ta Tma.., oni vědí o našem rozhodnutí. Oni vědí, zda jsme přijali daný Vztah Bezpodmínečně, nebo Stvořitelsky. I oni mají své Pocity a i jim je velmi smutno z našeho Vědomého rozhodnutí. I oni vědí, že jen utíkáme od Vztahů... Třetí možností našeho Reagování na Vztah v jakékoliv Formě své Nálady, je úplné odmítnutí do takovéhoto Vztahu vstoupit. Izolovat se. Stát se Individualitou. Vědomě se úplně oddělit od Zdroje Všeho. Jednoty... Co si budeme povídat... Tohle už je úplný PÁD. A ten se také reálně Stal. Projevil se v Úmyslu a Záměru... Jinak řečeno: Dokud si Vědomě budeme hrát na Tvůrce a Stvořitele "Nového", nikdy nepřijmeme to Čisté, Přirozené a Spontánní. Vrátit se k PraPůvodní Podstatě Sebe Sama znamená přijmout úplně všechno takové, jaké to je. Nepřetvářet to... Tento článek ale neodpovídá Frekvencím "Páté Dimenze", ani "Novému Věku". Pro lidstvo tedy prozatím není nijak aktuální. Vše má svůj čas a vývoj. Toto téma se pozemsky v lidech bude řešit až později, sám nevím kdy. PraPůvodní Vědomí se ale v Zemi naplno otevřelo a je jen otázkou času, kdy začne být i pochopeno... Tento článek píši a zveřejňuji jen pro úplnost...