Reagování při Prožívání Všeho

Reagování při Prožívání Všeho: Jak jsem již psal, samotný Život je Stabilita, Pevnost, Věčnost, Neměnnost.., zatímco Prožívání Života je neustálá Změna, Proměnlivost, Asimilace, Pohyb, Plynulost... Jakékoliv Prožívání Života je tedy o umění Přijetí Změny v neustálém Pohybu. Všechno se neustále mění a proměňuje, i různé Vztahy se mění... Pokud jsme naprosto otevřeni všem Vztahům a nevybíráme si, bez jakýchkoliv problémů splyneme s jakýmkoliv novým Vztahem... Zde jsou však dva úhly pohledu z našeho pozemského běžného života... Vstoupíme do manželského či partnerského vztahu a slíbíme si věrnost... Přijetí všeho jako jeden jediný celek zde může zanechat dojem absolutní volnosti a svobody, kdy žádná věrnost neexistuje a můžeme měnit své vztahy libovolně jak chceme. Chceme žít naplno a užívat si života po svém. Přece jsme se sem inkarnovali proto, abychom si užívali, a ne, abychom se zde k něčemu zavazovali a spoutávali... Tohle je ale veliký omyl. Vstoupit do jakéhokoliv Vztahu vždy znamená odpovědnost. Vstoupit do jakéhokoliv Vztahu vždy znamená Přijetí tohoto Vztahu se vším všudy. V dobrém i ve zlém. Společný Prožitek se všemi jeho Proměnami, Změnami, Náladami, Situacemi... Všichni jsme Jedno, a tak není třeba výběru ani volby. Není třeba přelétat z jednoho vztahu do druhého a namlouvat si, že je to "Prožitková pestrost". Společný Prožitek není o utíkání ze Vztahů, ale o Prožívání Všech Vztahů naplno, bez ohledu na to, jaké se nám momentálně tyto Vztahy zdají být... Opět ta rozkvetlá louka... Je na ní spousta krásných a voňavých kytiček (Prožívání hezkého, krásného, líbivého..), stejně jako jsou na ní trní, bodláky a kopřivy (Prožívání náladového, bolestnějšího, smutnějšího..), ale především je na ní "obyčejná" tráva (Prožívání neutrálního, přirozeného..)... Můžeme si vybírat a přeskakovat z jednoho květu na další květ, anebo můžeme celou tuto rozkvetlou louku přijmout jako jeden jediný Společný Prožitek... V současné době se zde na Zemi učíme od sebe oddělit to "staré" a již "nefunkční", a naladit se na to "nové". Trochu to připomíná právě to přeskakování z kytičky na kytičku, tedy nepřijetí Celku, takže jsem i já pátral po tom, kam tyto cesty vedou a jaký mají svůj cíl... Já třeba vůbec nemám rád energii peněz, a tak jsem i já pátral po tom, zda třeba v té rozkvetlé louce také nepřehlížím nějakou tu kytičku. Pátral jsem tedy po PraPůvodu energii peněz ..a jediné co jsem dohledal je program, sloužící jako trest za sobectví... Energie peněz je tedy falešná a uměle vytvořená kytička, která reálně na rozkvetlou louku vůbec nepatří, ale pro nás je pozemsky zasloužená. Otázkou je, jak dlouho tento trest toužíme přijímat...