Sféry a Světy "Světla"

Sféry a Světy "Světla": Z pozice Prapůvodního života se jak Světlo, tak Temno, obhajují jen velice obtížně. Jednoduše ani jedno vůbec neexistuje. Skutečně reálný a ten náš vůbec nejpřirozenější život nezná ani světlo, ani temno. Světlo i Temno patří výhradně tomu, co my nazýváme Dualita. "Prapůvodně" jsme Jednotní, avšak když se "rozložíme", jsme Duální. Jinak řečeno, Prapůvodně jsme kompletní, avšak při našem rozložení, se oddělíme na světlo a temno. Je to stejné jako při míchání barev. Pokud smícháme například modrou barvu se žlutou, máme zelenou. Náš Prapůvodní život má jakoby hodnotu oné zelené barvy. Není ani žlutý (světlo), ani modrý (temno). Je zelený. Má v sobě plně obsaženou jak žlutou, tak modrou barvu, ale projevuje se pouze jako zelený. Došlo však k odloučení se od tohoto "zeleného" stavu, čímž se přirozeně i žlutá barva oddělila od modré, což pro nás a naše vědomí rozpustilo i prapůvodní zelenou. Ze zelené se pro nás stal symbol Boha, tedy něco, čím se opět chceme stát, avšak prozatím jsme jen žlutí nebo modří. Pokud jsme tedy modří (temní), je chybou pro nás snažit se stát žlutým (Světlem), protože ani to není a neznamená naší kompletnost. Aby jednou mohlo opět dojít k návratu do našeho Prapůvodního stavu, musí se nejprve správně smíchat žlutá s modrou, ve správném měřítku, aby se opět namíchala ta správná zelená. Světlo a Temno tedy neustále při sobě drží a není možné je od sebe úplně zcela oddělit. To by byl zánik, žádná akce, žádná reakce. Při dlouhodobé správné spolupráci mezi Světlem a Temnem dojde ke spontánní reakci, která z obou vytvoří skutečně jen jedno jediné, tedy "zelenou". Jednotu. Jednotu Světla a Temna. My jsme se však naučili rozeznávat Světlo a Temno nejčastěji jako Dobro a Zlo, Vědomí a Nevědomí, Jin a Jang. Tohle však není vždy plně přirozené, spíše je to Stvořené, tedy umělé. Je to jen program, sloužící k uvědomění, navedení na pravdivější a upřímnější, pokud správně pochopíme, ovšem nikoliv tou jedinou "Svatou a jedinečnou Boží Pravdou". Kryon ve svých některých channelingech uvádí, že Temno je vlastně jen tmavý prostor, ve kterém, když se rozsvítí, okamžitě tma zaniká a je jen Světlo, čímž Temno vlastně vůbec neexistuje. Je to pochopitelně zcela pravdivé, ovšem v tomto případě se jedná výhradně o přirovnání k pojmu "Vědomí" a "Nevědomí". Nevědomí zaniká, pokud do něj vstoupí Vědomí. Vědomí ale není ta pravá "zelená", o které je zde v tomto článku řeč. Samotné Vědomí nestačí. Vědomí je jen návrat k sobě. Tímto teprve začíná ta pravá práce sami se sebou. Až teprve jako Vědomé bytosti můžeme začít správně míchat tu pravou zelenou. Dříve ne. Pro nás na pozemské úrovni je nejdříve velice důležité spojit se se svým skutečným Vědomím a začít být opravdu už jen sám sebou. Pátá dimenze koneckonců není o ničem jiném. Až teprve skutečně Vědomí člověk může být Stvořitelem, i když prozatím jenom na zkoušku, ...později se vyjasní. Temno a Světlo však jsou domény, které v sobě skrývají a zahrnují mnohem více, než jenom být Vědomím člověkem. Jsou v tom i velice staré rány, které jsme si sami sobě a mezi sebou způsobili, ať už vědomě či nevědomě, již opravdu velice dávno... Světlo a Temno je třeba chápat jen jako určité procesy, které vznikli z určitého důvodu, avšak následně po svém zpracování opět zaniknou. Promění se v "zelenou". Náš skutečný reálný život není ani Světlo, ani Temno, stejně jako my sami nejsme ani Vědomí, ani bytosti, Světelné či Temné. Světlo je proces, který nám umožňuje znovu v sobě obnovit naše zablokované Vědomí, ovšem Světlo je též program, který nás umožňuje přeprogramovat se v jiného člověka, jinou bytost, jinou osobnost. Opravdu je důležité Světlo správně pochopit. Když jsem se tenkrát před lety propojoval s Temnem a Světlem, Temno se mi pokaždé představilo jako úplně normální živé bytosti či éterické Vědomí. Jsou něco jako náš stín, který ssebou neustále vlečeme, dokud se s nimi nevyrovnáme. Dluhů jsme si s nimi nadělali požehnaně... Světlo se mi však představilo převážně jako nesmírně pronikavé, zářivě bílé, spíše křišťálově průzračné, bytosti pavouků, štírů, krabů, stonožek a červů. Když jsem se "prvně" napojil na Světlo, jasně jsem ty červíčky a pavouky viděl, pěkně ssebou hýbali a kroutili se. Vzal jsem jednoho červíčka do ruky a on se úplně zastavil, jakoby v ten moment zkameněl. Rozhodl jsem se ho přenést na jiné místo (pochopitelně pouze vědomě, během mého propojení se s tímto Světlem, nikoliv fyzicky ve hmotně projeveném světě). Když jsem ho přenášel okolo nějakého rodinného domečku se zahrádkou, ten červíček se mi vyškubl z ruky a rychle se doplazil právě do té zahrádky. Uvnitř té zahrádky se na sluníčku spokojeně vyhříval pes. Když zpozoroval toho červíčka, úplně se vyděsil, hrůzou nadskočil, začal výt a zběsile štěkat na všechny strany a snažil se z té zahrádky podhrabat pod plotem ven, nebo naopak ten plot přeskočit, zkrátka z té zahrádky utéct za každou cenu pryč. Tak moc byl z toho červíčka, kterého vy s láskou, úctou, dychtivostí a očekáváním nazýváte Světlem, vyděšený... Může být v tomto symbolika, že zvířata, domácí zvířata, nebo alespoň právě ty psi, rozeznají pravé Světlo od umělého a tím vás mohou včas varovat, pokud to z nich správně vytušíte. Jakmile se tedy na vás váš "domácí mazlíček" začne dívat s nedůvěrou a podezřele začne na vaší přítomnost reagovat, ...kdo ví, co z vás doopravdy cítí (s nadsázkou)... Světlo je energie, která se od svého prvopočátku chová jako "mozkožrout". Je to nesmírně křišťálově čistě zářící brouček či červíček, který, pokud mu to dovolíte a pustíte ho do sebe, ubytuje se ve vaší mysli a pak už jenom hlodá vaše myšlenky. Když vás chce napadnout a ubytovat se ve vaší mysli, jen zřídka kdy se představí jako červíček. Většinou to jsou krásně bíle svítící a zářící bytosti. Nejčastěji se představují v dokonalém lidském těle. Jako muži mají pronikavé hluboké pohledy, kterými se upřeně na vás dívají, mají krásně bohaté vlasy, někdy i "andělíčkovské" kudrlinky, přímo dokonale vypracovaná mužná, většinou svalnatá těla, široké ramena... Jako ženy se mohou projevovat jako dokonalé, většinou polonahé, nebo v průhledném závoji zahalené mladé dívky, "krev a mlíko". Též se mohou představovat jako "andílkovské" děti. Už svojí vyzáží, tedy svým vnějším zjevem, ale i vnitřním projevem, vás většinou nenechají na pochybách o svých božských kvalitách, snadno přesvědčí vaší fantazii, očekávání, předsudky, iluze a obraznost o své dokonalosti Stvořitele a výborného vašeho osobního přítele a průvodce životem, pokud ho přijmete a pustíte do sebe... Nesmíte však tyto bytosti zaměnit za skutečné Andělé a ArchAndělé, či další Světelné bytosti, které jsou součástí programu záchrany a vysvobozování "uvězněných" Duší v nevědomí. Je třeba se hodně řídit svým srdcem a intuicí. Multidimenzionální světy jsou plné různých programů, a jen na vašem srdci a vaší intuici záleží, k jakému programu se přidáte, který program vám bude nejvíce vyhovovat, pokud vůbec nějaký. Pokud se však řídíte svým egem, potom vám právě vaše ego vybere program, dle svého úsudku ten pro vás nejvhodnější... Světelný červíčci, pavouci a štíři však do programu Světla též patří. I oni mají své poslání. Skutečně to jsou též Stvořitelé... Je to přesně to, o čem pořád píšu. Pokud se vaše Vědomí nachází ve stavu své neúplnosti, kdy potřebuje doplnit své chybějící části, potom přijímá za své úplně všechno, co se v nejbližším okolí nachází. Pokud je vaše pravé Vědomí neúplné, potom se i vaše Duše nejdříve musí opět najít, a potom snadno přijímáte za své cokoliv, co s vámi byť jen trochu souzní, i když to reálně vaše vůbec není. Právě tyto červíčci tohoto využívají a derou se vám do přízně, aby jste je též přijali za své. Moc rádi se stanou vaší součástí a součástí vašeho všedního prožívání života. Vždyť právě o to jim jde. Chtějí být hostem v cizím domečku, a díky faktu, že je sami pozvete k sobě do domečku dále, nejsou to ani příživníci, ani samozvanci, ale vyši skuteční hosté... O neúplném Vědomí píši již léta. Nyní to mohu přirovnat právě k té "zelené", která se při svém rozložení oddělila na samostatnou žlutou a samostatnou modrou. Z Jednotné zelené se tedy náhle stali dvě, jedna žlutá a jedna modrá. Stále to ještě není to pravé a přesné přirovnání, ale pro tuto pozemskou dobu to prozatím k základnímu vysvětlení stačí. Jednotné a úplné Vědomí tedy bylo "zelené", ale rozdělilo se na "částečné a oproti "zelenému" Vědomí neúplné - Vědomí žluté", a "částečné a oproti "zelenému" Vědomí neúplné - Vědomí modré"... Toto neúplné Vědomí opět hledá svou Prapůvodní "zelenou", tedy své Prapůvodní úplné Vědomí sebe sama... No a k tomuto neúplnému Vědomí přichází právě ten Světelný červíček a žádá ho o přijetí do domečku. Neúplné Vědomí ho přijme a jeho křišťálově čistou záři přijímá za svůj vzor. Nechává se jím inspirovat. Toto neúplné Vědomí chce být přesně stejně tak zářivé jako ten červíček... Je to, jako když k vám do domu přijde velice noblesní návštěva. Hotový váš idol. Zkuste si například představit, že jako dítě v pubertě milujete nějakého zpěváka, a on vám najednou z ničeho nic zvoní na zvonek přímo před vaším domem. Jste úplně zaskočeni jeho návštěvou a okamžitě ho zvete k sobě domů. Přímo zamilovaně hltáte všechny jeho připomínky. Necháváte si od něj poradit, pouštíte ho do svého prožívaného soukromého světa a řídíte se jeho radami... Přesně takhle může zareagovat vaše Duše, pokud jí navštíví někdo, kdo se tváří jako Bůh, a žádá ji o přijetí. Neúplná Duše či neúplné Vědomí se skutečně může chovat jako dítě v pubertě. Vaše Duše se nechává jím nahlodávat... A právě takto ten červíček funguje, tohle je důvod jeho existence, jeho poslání, jeho tvoření. Je to jeden ze skutečných Stvořitelů, který stojí za mnohými Stvořenými prožitkovými životy. Velice mnoho různých úrovní vesmírných světů a životů bylo a je právě tímto červíčkem ovlivněno. Je to Stvořitel, který sám slouží ostatním jako vzor a příklad pro váš dokonalý život. Ostatní se ho snaží napodobovat v naději, že takto se učí naplňovat si svůj vlastní život tím opravdu hodnotným, tedy tím, co už na dálku krásně září a svítí křišťálově průzračnou čistotou. Pravda to ale není... Nemohu zde napsat, zda tyto červíčci, pavouci a škorpioni jsou Světelným parazitem, či nikoliv. Je to něco, co se vám až natolik líbí, že chcete a toužíte vypadat stejně jako oni. Často je vědomě i nevědomě, spíše podvědomně, kopírujete, aniž to sami kolikrát tušíte. Právě oni vás tlačí ke světům "Narcis". Možná si myslíte, že na vás tyto červíčci nemají žádný vliv. Já však bohužel pozoruji pravý opak. Mnoho z vás je přijalo za své průvodce v naději, že jste se napojili na pravého Boha... Jste rozčarováni tajemstvím, ukrytým ve Světle? Takhle jste si Světlo nepředstavovali? Je mi líto, ale tohle je život. Znova opakuji, Světlo není to, co doopravdy hledáte, nejdříve hledejte své skutečné a úplné Vědomí, pak tvořte "zelenou". Tyto červíčci a vůbec jejich svět je ve sférách Světla snad vůbec nejrozšířenější... Andělé a ArchAndělé (nevím jaký je v nich rozdíl, vnímám je jako Jedno), jsou též Světlem, ovšem v souladu a souznění jiného programu. Též se zaměřují na neúplné Duše, ale místo toho, aby se jim snažili být vlastním vzorem (červíčci), poskytují jen jiné úhly pohledu na konkrétní stavy. Je to, jako když zabloudíte v bludišti s nespočetným množstvým cest, nevíte si rady kterou se vydat, a náhle k vám někdo přispěchá na pomoc. On vám neposvítí na tu správnou cestu, to může udělat jen vaše srdce a intuice. On vám jen ukáže různé úhly pohledu na celé toto bludiště, na celý labyrint. Andělé milují a používají různé barvy. Používají je jako své sebevyjádření, vyjádření svého momentálního stavu. Andělé (též ArchAndělé) jsou sféra, na kterou je z pozemské úrovně velice snadné se napojit. Rádi se vám představí i ve svém Světelném těle, ale reálně jsou spíše jen Antihmotné Vědomí. Oni s lidmi a se Zemí velice intenzivně pracují, a snad právě proto od nich nyní dostávám pokyny, abych o nich prozatím více nepsal. Z mé strany hrozí riziko, že mohu svým psaním o nich narušit jejich pozemskou činnost... Pokud pominu různé další Světelné bytosti či Vědomí, zde na Zemi je poměrně velmi rozšířený fenomén pojem "Osvícení". Co tedy opravdu znamená slovo Osvícený? A jak sami poznáme, že jsme Osvícení? Osvícení je reálně jen trochu jiné slovo od pojmu "Nahota". Rozhodně zde nejde o pojem "Světlo", i když se to přímo samo nabízí. Jediné, co má pojem "osvícený" společného se Světlem je fakt, že se dotyčný již sám skutečně našel. Již je sám sebou. Již tedy není nevědomím člověkem, ale skutečně vědomou bytostí. Pokud se Duševně očistíme od co možná nejvíce nánosů a předsudků, jednoduše jsme Duševně nazí. Přesně to pak vidíme i ve svých snech. Vidíme svojí vlastní nahotu. Jasně vidíme, že se nacházíme uprostřed nějakého města, nějaké rušné ulice, nebo v centru nějakého dění. Jasně vidíme i cítíme, že se na nás úplně každý dívá. Jsme předmětem zájmu všech ostatních. Cítíme stud a máme pocit, že nám každý vidí až do žaludku. Nemusíme být úplně nazí. Můžeme mít například na sobě něco, v čem bychom nikdy na veřejnost nevyšli. Tak například v roztrhaném pyžamu vlést přímo do metra plného normálně oblečených lidí... Pokud se vám něco takového či podobného občas zdá ve snu, dávají vám najevo, že již jste čistí, tedy nazí, tedy osvícení. Další možná varianta osvícení je, pokud ve snu vykonáváme před ostatními lidmi "velkou potřebu", nebo například zvracíme. Opět z tohoto cítíme veliký stud, před všemi ostatními, ale něco v nás nám říká, že děláme správně. Tohle všechno může ve svých snech prožívat osvícený člověk. Pochopitelně, u každého jedince může být individuálně jiné, ale co si povídám s ostatními lidmi, většinou je to ve snech velmi podobné. Takto nám naše vlastní sny naznačují, že již jsme čistí, nebo alespoň brzy budeme čistí, nebo jsme alespoň na správné cestě... Pochopitelně nevím, kolik je přesně různých sfér, světů a životů Světla, ale tak nějak vnímám, že se všechny vztahují k samotné multidimenzionalitě a jejím programům. Převážně jsou to Stvořitelské světy...