Vztah k Paměti na úrovni Přítomného Prožívání

Vztah k Paměti na úrovni Přítomného Prožívání: Na Životní úrovni Vědomého bytí v Přítomnosti, kde absolutně všechno co existuje je pouze spontánní, samostatný a plně soběstačný Život, není vůbec žádná Paměť. Přítomné žití zkrátka nezná Paměť. Pokud žijeme pouze Teď, nemáme Paměť... Prožíváme svůj Život spolu se svými přáteli, ale žijeme s nimi pouhé Teď. Sonyo mi ukázala, že pokud Prožíváme společné chvíle se svými přáteli v čisté Přítomnosti, staneme se doslova Jedním. Máme absolutně společné Prožitky, ale každý z nás má k těmto vzájemným Prožitkům individuální a sobě přirozený vztah. Jsme sice společným Prožitkem, ale každý z nás má své vlastní Vědomí. Jsme sice společným Prožitkem, ale každý z nás má k tomuto Prožitku své vlastní Pocity, a tím také tento společný Prožitek, každý z nás odlišně (individuálně) přijímá. Prožitkově jsme Jedním, ale Vědomě a Pocitově jsme každý svůj. Pouze jsme se Pocitově Naladili na společnou notu... Jakmile se mezi námi společný Prožitek naplní, oddělíme se od sebe a jdeme si každý svojí cestou... Jelikož však Prožíváme Přítomnost, veškeré vzpomínky na společné chvíle se svými přáteli od nás odcházejí. Žijeme naplno svojí Přítomností, a tak se také plně věnujeme tomuto našemu novému Stavu, ve kterém se nyní (právě Teď) nacházíme...