Vztah k Paměti z úrovně Pocitů

Vztah k Paměti z úrovně Pocitů: Tou asi největší chybou, která v souvislosti s Pamětí nastala, bylo přivlastnit si Paměť k sobě. S Pamětí je to holt těžké. Paměť jako taková vlastně neexistuje, a přitom Paměť existuje. My všichni Paměť máme, a přitom Paměť nemáme. Máme Paměť, pokud ji "potřebujeme", a nemáme Paměť, pokud žijeme v čisté Přítomnosti... Paměť je Energií svobodnou a na ničem nezávislou od chvíle, kdy sama začne reagovat na své vlastní Pocity. To jen my si Energii Paměti neustále k sobě přitahujeme, pokud si myslíme, že ji ke svému životu stále ještě potřebujeme... Ve zprávě o "Rozložení Energie" jsem o tom psal, jako o "Světech, zbavujících se svého nadbytku", ale tato zpráva není vůči realitě tak úplně dostačující. Zde tedy napíši "volné pokračování této zprávy", na základě mého vývoje a rozjasnění daných informací... My jsme Vědomí, které už jenom svým bytím, svojí existencí, vytváříme okolo sebe Energii. Tato Energie nás neustále obaluje a stává se tak naším "Tělem"... Nacházíme se v určitém Prostředí, které naplno Prožíváme, a ve kterém se nám opravdu moc líbí. Naše Pocity nám jasně dávají najevo, že se nám zde opravdu moc líbí... Naše Pocity v souladu s tímto Prostředím také Rostou, Vyvíjejí se, Dospívají. Pro naše Pocity je toto Prostředí, stejně tak jako naše Vědomá Přítomnost v tomto Prostředí, skutečným Prožitkem. ... Zde však pro nás dochází k prvnímu uvědomění... Pokud jsou ABSOLUTNĚ VŠECHNY naše "vnitřní" Pocity v naprostém Souladu a Harmonii, jsme "Jedním", tedy "Jediným". Jsme jediným Prožitkem... K tomuto Prostředí však Cítíme více vztahů. Díky tomu máme více úrovní svého Vědomí, takže vlastně máme Jediný Prožitek, tím máme i Jediné Tělo, ale zároveň máme více úrovní svého Vědomí k tomuto Prostředí, ve kterém se Přítomně nacházíme, a které Přítomně Prožíváme... Naše "vnitřní" Pocity však v tomto Prostředí Rostou. Vyvíjejí se. Zrají. Dospívají. Začínají mít své vlastní "myšlení", již nezávislé na našem Vědomí... Začínáme tak mít různé Nálady, ..až se nám jednou stane, že se nám tyto Pocity začnou přímo v "nás" ozývat, čím dál tím více hlasitěji a zřetelněji... Zde je velice důležité své Pocity poslouchat. Pokud jsou všechny naše "vnitřní" Pocity zajedno, pouze po nás žádají Změnu. Změnu daného Prostředí, změnu nového Prožitku. Stále jsme "Jedním", jen toužíme po nějaké Změně... Velice často se však stává, že naše "vnitřní" Pocity nejsou sami mezi sebou Jednotné. Je mezi nimi jistý rozpor, rozepře, neshoda, nesoulad, disharmonie... Část našich Pocitů zde na tomto místě touží zůstat, ale další část našich Pocitů touží po Změně daného Prostředí, daného Prožitku... Zde je velice důležité učinit Vědomé rozhodnutí, a nejlépe se od sebe oddělit. Rozdělit se... Došlo zkrátka k našemu "vnitřnímu" Stavu, kdy již naše Pocity Dospěli do takové úrovně, že se již touží od nás oddělit a osamostatnit se... Vytvořily si tak svojí vlastní Energii, která nemusí být s tou naší Původní Energií v úplném Souladu a Harmonii. Je třeba tyto Pocity od sebe oddělit. Společný chtěný Prožitek skončil. Je čas se v dobrém rozejít... Velikou chybou zde je své Pocity neposlechnout. Chtít Vědomě setrvat v tomto Náladovém Stavu, kde se přímo "uvnitř" nás mezi sebou hádají různorodé a smíšené Pocity. Pokud takovéto Vědomé rozhodnutí uděláme, okamžitě upadáme. Nemáme žádnou šanci se udržet v Přítomném Stavu svého bytí. Tohle rozhodnutí bohužel také vedlo ke zkáze tomu, co nazýváme "Pamětí"... Pokud se však Vědomě rozhodneme oddělit se od sebe a znovu si tak vytvořit "vnitřní" Pocitový i Náladový Soulad a Harmonii, potom dáme těm Dospělým Pocitům Volnost a Svobodu. Necháme je žít si svůj vlastní a sobě přirozený Život... V této jejich od nás oddělené Energii zůstává Vědomí, které si Pamatuje náš vzájemný a společný Prožitek. Je to naše "Paměť", ..tedy přesněji, je to naše Vzpomínka na Dobu, kdy jsme spolu Prožívali tyto společné chvíle v Přítomnosti, Souladu a Harmonii... My však žijeme Přítomností, a tak tyto Vzpomínky nepotřebujeme... anebo naopak Přítomností nežijeme, a tak tyto naše "živé" vzpomínky "honíme" po celém širém Prostoru a snažíme si je opět k sobě přitáhnout... Přitáhnout si tuto "naší" Paměť zpátky k sobě...