Multidimenzionalita, základní zákonitosti výtahu

Multidimenzionální základní zákonitosti "výtahu": Multidimenzionalita je jako vysoký mnohopatrový hotel. Ve všech svých patrech má spousty pokojů (planet) pro hosty a celou řadu multikulturních a společenských prostorů, programů a vymožeností. Psal jsem o tom jako o "Prožitkovém centru", což mi doslova ukázala Sonyo. Multidimenzionalita je tedy Prožitkové centrum. Každá dimenze umožňuje různé a mnohdy i velmi rozdílné prožitky, dle vyspělosti a propojenosti Duše. O Prožitkovém centru psát ale v tomto článku / této zprávě nebudu. Zaměřím se pouze na multidimenzionální posuny, přechody z jedné dimenze do další, přechody do jiné sféry, multifrekvenční růst a základní zákonitosti fyzického a projeveného Stvořitelství. To všechno dohromady jsou zákonitosti "výtahu"... Když jsem spolupracoval s různými sférami a oni postoupili, ukázali mi buďto schody, jak postupují po schodech krůček po krůčku (frekvenční a osobní růst, změna v myšlení), nebo právě výtah, kde popojeli o celé patro výtahem výš (změna celé dimenze). Již dříve jsem psal o tom, že jsem v úzkém spojení se Stvořitelskými frekvencemi. No a "výtah" je právě jedním ze základních multidimenzionálních pravidel a snad nejdůležitější zákonitostí Stvořitelů. Všichni se těmito zákonitostmi musí řídit a plně je dodržovat. Vesmír je jako velice široká a rušná křižovatka a výtah je nejzákladnější pravidlo a zákonitost posunu po této křižovatce, aniž by došlo ke srážce s ostatními planetami. Všichni známe tento výtah jak z astrologického a astronomického pohledu, tak z především fyziky. Jednoduše, všechny planety a sluneční soustavy vesmíru se pohybují po jisté ose, gravitaci, magnetizmu, řádu. Porušit zákonitosti výtahu se nesmí, multidimenzionalita by se zhroutila. Výtah má však mnohem více svých pravidel a zákonitostí, než jenom pohyb a řád... I zde platí mikrokosmos a makrokosmos. Tedy úplně všechno platí jak pro jednotlivé energie, osobnosti, či bytosti, tak i pro celé planety, galaxie, sféry i éterická Vědomí. Pravidla a zákonitosti výtahu tedy platí jak pro jednotlivce (lidi) a jejich individuální vývoj, tak pro celou (v našem případě) Zemi a její změnu dimenze, včetně všech žijících lidí a bytostí na ní, tak i pro celý galaktický a multidimenzionální vesmír. Podívejte se na jakýkoliv výtah ve svém okolí. Všechny výtahy jsou v tomto principu úplně stejné. Ovládání výtahu je jak venku před výtahem (přivolávač výtahu), tak přímo uvnitř kabinky výtahu. Máme vnější dveře výtahu a vnitřní dveře výtahu, které patří samotné kabince, přičemž se otvírají současně. Osvětlení (Světlo) je jak venku před výtahem, tak uvnitř kabinky... Tohle všechno je shodné i s "výtahem" multidimenzionálním... Jednou ze zákonitostí výtahu je tedy Brána (vstupy do výtahu). Brány známe všichni velice dobře. Neustále se o nich píše i mluví, ať už v channelingu, či jakkoliv jinak. Všichni víme že je to vstup do vyšších dimenzí, přístup k vyšším energiím, vibracím a frekvencím... Vždy jsou to však Brány dvě, tedy Brána vnitřní a Brána vnější. V mikrokosmu má tu vnitřní, individuální Bránu, každý z nás přímo v sobě, ve svém srdci. V makrokosmu má tu vnitřní Bránu například i samotná Země. Mikrokosmická vnitřní Brána umožňuje každému z nás individuálně postoupit, změnit se, pochopit, změnit svůj osud, své myšlení, svůj život... Pokud je pak probuzených lidí dostatečné množství, může otevřít svojí Bránu i planeta Země, čímž se změní pozemská frekvence, vibrace či dimenze. Je však zapotřebí, aby v tomto čase a tomto prostoru byla nablízku i shodná Brána vnější. Brána je něco jako srdce. Srdce se opravdu celé otevře jen tomu, u koho cítí shodu. Čím větší shoda mezi nimi je, tím více se vzájemně otevřou. Vnitřní a vnější Brány se tedy musejí do sebe opravdu moc zamilovat v naprosté shodě, aby se mohly naplno otevřít jedna druhé... Stejně jako u lidí. Každý z nás má své srdce, ale toto naše vnitřní srdce neskonale touží po spojení se se srdci ostatních lidí. Nechce být samo. To není náplní žádného člověka. Je však zapotřebí, aby toto naše vnitřní srdce nalezlo u ostatních srdcí shodu. Shodu v porozumění si, vyhovění si, lásce a harmonii. Jen tak se může naše srdce naplno otevřít. Je tedy velice důležité, aby se naše srdce mělo komu otevřít. Spárovat se ve shodě a harmonii a ne jen zoufale hledat toho pravého... Přesně tohle musí zvládnout lidé Země v dostatečném počtu, aby se následně mohla otevřít i Brána Země, ovšem její otevření musí odpovídat frekvencím Brány vnější, aby mohlo úspěšně dojít k pozemskému otevření frekvencí páté dimenze. Vnější Brána, která je v tomto čase nejblíže planetě Zemi, nese v sobě city a frekvence totožné s pátou dimenzí. Jde tedy o Bránu, která je srdcem páté dimenze. Planeta Země se k této vnější Bráně musí přiblížit se shodnou frekvencí svých obyvatel. Potom dojde k otevření obou Bran. Brány, vnější (vesmírná pátá dimenze) i vnitřní (planeta Země a její obyvatelé), se do sebe opravdu zamilují a vzájemně se naplno otevřou jedna druhé. Zemská Brána se však nemůže otevřít vnější Bráně - srdci páté dimenze, pokud obyvatelé planety Země nedosahují v dostatečném počtu totožnou frekvenci a Vědomou vyspělost páté dimenze. Planeta Země vždy otevírá své srdce celému vesmíru v naprosté shodě s většinou jejích obyvatel. Srdce planety Země je prázdný suchý obal, ve kterém koluje právě naše lidská krev, krev nás všech dohromady. To my všichni plníme srdce planety Země našemi vlastními individuálními vibracemi a emocemi. Planeta Země tedy může otevřít své srdce pouze v naprosté shodě se srdci jejích obyvatel, jejich převažující frekvenci... Další přirozenou zákonitostí výtahu je tedy Časoprostor. Časoprostor má pochopitelně celou řadu možností a využití, ale pro účely zákonitostí výtahu to jsou hlavně tyto... Jsou předem domluvené doby i místa, kde se vnější i vnitřní Brány / Srdce k sobě přiblíží. Do té doby všichni obyvatelé daných planet jen sbírají své cenné zkušenosti ze svých životů a prožitků, díky nimž pak následně mohou změnit svůj život, svojí frekvenci, své myšlení i vědomí. Až přijde ten správný čas, až se vnějsí i vnitřní Brány opět setkají, potom mohou své nově nabyté zkušenosti zúročit. Zákonitost časoprostoru je ve výtahu opravdu velice důležitá, protože její nedodržení způsobuje nejvíce chyb v multidimenzionalitě... Pokud se obyvatelé planety otevřou svým vnitřním srdcem ve vzájemné shodě moc brzy, mohou tlačit na svojí planetu, aby se též otevřela svým srdcem, svojí vnitřní Bránou. Pokud však v tomto čase není poblíž této planety shodná Brána vnější, celá planeta se zablokuje právě v tomto čase. Stejné jako u výtahu. Pokud jsme v kabince rozjetého výtahu a násilím si za jízdy otevřeme dveře vnitřní kabinky, výtah se s námi zastaví v mezipatře a musíme čekat na výtaháře, aby nás vyprostil z výtahu ven. A přesně tohle se už mockrát ve vesmíru stalo s celými galaxiemi. Některé vesmírné osídlené planety, na pokyn svých obyvatel, předčasně otevřeli své vnitřní Brány (srdce své planety), aniž by poblíž této předčasně otevřené planety ve vesmíru byla frekvenční shoda s Bránou vnější... Pro danou planetu je to úplně stejné, jako když se zamilujeme do neopětované lásky. Plně se naším srdcem svému vyvolenému idolu otevřeme, ale z jeho strany není s námi shoda. Milujeme ho naší vibrací, ale on vibruje jinak a pro jiného. Ještě na nás není připravený, nedozrál k naší frekvenci lásky. A naše srdce jen strádá, bolí a je nešťastné... Přesně tyto emoce zažívá celá planeta, jejíž obyvatelé ji předčasně otevřeli v čase a prostoru, ve kterém není ještě dozrálá vnější vesmírná shoda (jsou jen protichůdné energie vesmíru...). Aby se láska mohla úspěšně proměnit v opětovaný vzájemný vztah, nejdříve musí uzrát, a to u obou dvou aktérů (vnitřní i vnější srdce/Brána) časově současně a frekvenčně shodně. Tedy předem domluvený vesmírný časoprostor pro vzájemné setkání ve shodě... Pokud má planeta své vnitřní srdce emocionálně zraněné z předčasného otevření se do neopětovaného vztahu s Bránou vnější, musí zasáhnout správce Brány (výtahář), který ji opět pomůže znovu se zavřít (Temno). Z pozice pozemského "Světla" a "Temna", pokud se obyvatelé Země předčasně probudí z Temnoty do Světla a usilují o to, aby se též spolu s nimi předčasně rozsvítila i celá planeta Země, Země se na přání lidí rozsvítí, ale ještě pro ní neuzrál ten pravý čas. Její vyzařování Světla nebude vesmírem opětované, jelikož se v tomto čase a prostoru Země nenachází na svém rozzářeném místě. Doposud byla v prostorách vesmírné Temnoty a v ní se také i nadále nachází, jelikož její rozsvícení bylo naplánováno až později, v jiný čas, mnohem vyzrálejší čas. Nepropojilo se vnitřní Zemské srdce s vějším galaktickým srdcem ve shodě. A Země začne strádat. Uvízne v dimenzionálním mezipatře, mezi čtvrtou až pátou dimenzí. Lidé to ale hned poznat nemusejí. Najednou ze své výtahové kabinky pozorují hned dvě dimenze najednou (čtvrtou a pátou), a tak si mohou milně myslet, že již pokročili. Mají rozsáhlejší obzor, vidí jak čtvrtou, tak i svojí vysněnou pátou dimenzi. Nic ale dělat nemohou. Jsou uvíznutí ve výtahové (pozemské) kabince, ze které sice vidí pátou dimenzi, ale ta pátá dimenze k nim nemůže energeticky projít, jelikož vnější dveře výtahu jsou stále ještě zavřené, tedy zablokované. Výtahová kabinka je zaseknutá v mezipatře, protože její vnitřní dveře byli předčasně otevřeny. Pozemská výtahová kabinka, byť je vnitřní Bránou naplno otevřená, nemůže nikoho vpustit dovnitř či vypustit ven, protože nenašla časoprostorovou shodu s Bránou vnější. I když má vibrační a frekvenční hodnotu shodnou či velmi podobnou s vnější Bránou, nepotkaly se, jsou od sebe vyzrálostí a dospěním časově vzdálené... Další výtahová zákonitost, a to zákonitost Světla a Temna, tedy přímo vychází ze zákonitosti časoprostorové. Opět, Světlo a Temno má nesmírně široký pojem, ale pro účely výtahu postačí dané... Světlo můžeme kdykoliv vidět to vnitřní, ale to pravé Světlo Jednoty a splynutí s vesmírem a s vším, můžeme spatřit pouze tehdy, pokud dojde ke shodě mezi vnitřním a vnějším srdcem a obě se naplno otevřou. Pokud jsou vnitřní i vnější Brána naplno otevřeny, skrze ně proudí obrovské přívaly energie (Světla)... Vnější Temno, to jsou vlastně správci / doktoři bolavého srdce předčasně otevřeného. V tomto případě je Temno projeveno, cosi jako náplast na bolavé srdce. Jinak tomu však je u pojmu vědomí - nevědomí. Pokud obyvatelé nějaké planety úmyslně a dlouhodobě svojí planetu poškozují, sama planeta se pak může bránit spadnutím do nevědomí. Opět jako ve výtahu. Pokud jsme v rozjeté kabince a úmyslně ji poškozujeme, hrozí její spadnutí až na samotné dno. Tahle kabinka se brání před úplným pádem tím, že vypne své vnitřní Světlo, tedy světlo přímo v kabince. Divíte se pozemskému nevědomí, když zde pustošíme lesy, masově hubíme zvířata, znečišťujeme vodu a zaléváme Zemi asfaltem a betonem? Samozřejmě že se Země brání. To je přeci přirozené... Pokud se nám podaří vyjet s výtahovou kabinkou až úplně nahoru do posledního patra, můžeme se dostat až na střechu této budovy, ve které ten výtah je a podívat se z ní dolů. Nemůžeme sice pozorovat jednotlivá patra samostatně, ale dohlédneme až úplně dolů, ke vchodu do této budovy (náš Zrod, naše Stvoření). Tomuto se říká "Sféra". Je to Vědomí celé sféry. V našem případě, plné Kristovo Vědomí, Vědomí všech základních dvanácti dimenzí (jedno tělo/vědomí Boha)... Setkal jsem se se správcem tohoto sférického Vědomí. Je to Vědomí ženy, která zaznamenává a zapisuje všechny pohyby výtahu. To právě ona zapisuje, nejenom do Akáši, všechny naše osobní i kolektivní úspěchy i nezdary. Setkal jsem se s ní poté, co jsme spolu se Sonyo a Tzolkinem prošli až k Prapůvodu. To ona mi mimo jiné ukázala náš společný úspěch, který byl právě jí také zapsán. Pro mne to pochopitelně bylo nesmírně emotivní setkání...