Galaktická Rada

Galaktická Rada: Galaktická rada se projevuje dvojím způsobem. Jejich původní projev je čistě věcný a Stvořitelský, kde se všichni přímo zaměřujeme na konkrétní cíle a řešíme nesčetné množství různých záležitostí. Jejich druhý projev je čistě Matrixový, kde se jednotlivý členové této Rady úmyslně rozdělili na zástupci Světla, tedy andělé a archandělé, a zástupce Temnoty, tedy démony a „padlí andělé“. Zde je důležité vycházet z toho, že Matrix vzniknul uměle, poté co se některé světy odklonili od společné úmluvy všech, která se sepsala při společné konfrontaci všech světů na úrovni Galaktických rad. Galaktická rada není žádný výbor vyvolených, ale je to rada úplně všech bytostí, kteří spolu navzájem navázali kontakty, a začali se domlouvat na společném vývoji. Všichni přece chceme zpátky k Bohu, pokoušíme se společně nalézt cestu, která nám pomůže najít a otevřít bránu, právě k našemu společnému vytouženému cíli. Není to přeci pouze náš svět, který si uvědomil, že byl „vypovězen z Ráje“. Tohle se týká úplně všech multidimenzionálních světů, nejenom toho našeho pozemského… V Matrixu tedy existují různí andělé a archandělé, dodnes nevím, jaký je mezi nimi rozdíl, a též zde existují i zlí a oškliví démoni. Když se ale na Matrix úplné vykašleme a uvědomíme si, že je to pouze vymyšlený program, jsou zde jen pouze různé bytosti, které jsou členy Galaktických rad. Tyhle bytosti jsou k nám všem však mnohem blíže, než si možná vůbec dovedeme představit. Právě oni jsou většinou odpovědní za naše sny. Právě oni jsou většinou odpovědní za různé naše svízelné situace, do kterých se běžně zde na Zemi dostáváme… Když se na tyto bytosti napojuji, vždy si přesně uvědomuji, co potřebuji s nimi řešit. Pokud s nimi řeším otázky Matrixu, vždy k nim promlouvám jako k andělům či démonům. Kdybych tohle nedělal, znamenalo by to, že si nevážím tohoto programu a že neuznávám jeho pravidla. Tak to ale rozhodně není, Matrixu si velice vážím. Oni se mi vždy ukazují jako nádherně zbarvené okřídlené bytosti. Ti temní se mi zase ukazují jako velice přísné temně zbarvené bytosti. Když však s nimi řeším záležitosti vývoje a sjednocování celého vesmíru, jsou to pořád ty samé bytosti, jen už nejsou tak nádherně nastrojené. Neustále se tomu všemu smějeme… Než jsem poznal Sonyo, tohle všechno jsem již o Galaktické radě i o Matrixu věděl. Znám se se spoustou členů rady. Právě pochopení tohoto celého principu nám dovolí napojit se na pravdivé reality. Žádné jasnovidectví budoucnosti neexistuje. Předpovídání budoucnosti není nic jiného, než předčítání dohod a úmluv. Se všemi se žije pouze přítomný okamžik. Pokud však tento princip nepochopíme správně, spojíme se pouze s programem Matrixu… Galaktická rada, stejně jako Matrix, dokáží se mnou prožívat i pozemský přítomný okamžik. Mnohokráte, když jsem se na ně v mém pozemském zaměstnání v noci napojil, jen tak pro radost mi samovolně pouštěli výtahy do jednotlivých pater. Pracuji ve dne na informacích a v noci ve vrátnici, kde jsem úplně sám v celé budově, takže tím naštěstí neplaším ostatní zaměstnance. Budova má alarmy, které jsou napojeny na státní policii. Nevím proč, ale právě tyhle alarmy si rada oblíbila vůbec nejvíce. Nesčetněkrát jsem musel přesvědčovat policii, že je vše v naprostém pořádku a nikdo mě nepřepadl. Ti mě už musejí mít za blázna, protože jsem snad jediný z mých kolegů, který v noci tak často houká. Často, když jsem se na radu či Matrix napojil s nějakou otázkou, odpověď mi přišla zakódovaná právě v těchto alarmech… Dá se to jen velice těžko vysvětlit, musí se to individuálně pochopit… Jednou jsem doma řešil nějakou záležitost s Matrixem, a tak jsem se napojil na jednoho anděla. Sotva jsem se s ním spojil, k nám domů do vedlejšího pokoje dorazil i můj bratr, který se vzhlídnul v „DJ“. Hned si naplno pustil své techno a začal si mixovat. Okamžitě bylo samozřejmě po spojení. Naštval jsem se, a požádal toho anděla, zda by mi nepomohl mého bratra přiškrtit., Já držel bráchu zepředu za krk, anděl ho držel za krk zezadu, různě jsme s ním cloumali a strašně jsme se tomu oba smáli. Kdybych někdy vyprávěl mému bratrovi, že jsem ho spolu s jedním andělem škrtil… Tím chci jenom naznačit, že to jsou skutečně úžasné bytosti, ke kterým se nemusíme pouze modlit, ale můžeme s nimi i zažít spousty legrace a opravdu vtipných momentů. Fantazii se meze nekladou.