Reálné prožívání prapůvodního a Nestvořeného života

Reálné prožívání z pozice nestvořených životů a světů: Jsou dva základní projevy, kterými se nestvořené světy představují a oba jsou přesné a výstižné. Prvním projevem těchto světů je individualita. Jsou to tedy bytosti, nad nimiž se vznáší zářivě bílé prostěradlo. Zprvu jsem uvažoval nad tím, zda se jedná skutečně o prostěradlo, nebo zda to není třeba jen nějaké plátno. Velice brzy jsem se však dostal k řešení situace mezi několika sférami, kde se sféry nestvořené představily jako bytosti spící na prostěradle, sféry Stvořitelů různých Světů se představily jako modrá přikrývka (energie vyzařující modré světlo), která přikrývá tyto spící bytosti ve svém oslabení (nedostatek), a sféry Stvořitelů Programů, které vyzařují energie červeného světla představují obsah, neboli náplň, oné modré přikrývky. Všechny sféry spolu úzce spolupracují a jejich symbolické projevy jsou cílené a přesné v návaznosti na další projevy ostatních sfér a světů. Bílé prostěradlo tedy symbolicky přesně a plynule navazuje na modrou přikrývku a červený obsah této přikrývky, což jsou Stvořitelé, zatímco bílé plátno by nenavazovalo a nesedělo s ostatními projevy, čímž jsem plátno pochopitelně vyloučil. V této konkrétní situaci se mi Stvořitelé ozvali s dávnověkým problémem, kdy se modrá přikrývka roztrhla a již se nedala spojit. Právě tento problém stojí za tvrdým úpadkem v multidimenzionálních sférách. Já, coby člověk inkarnovaný do nejnižších sfér hmoty, jsem tak mohl tvořit přesně ten spodní okraj roztržené modré přikrývky, čímž jsem mohl umožnit, aby se tato přikrývka opět spojila (sešila), což se také podařilo. Jistě to multidimenzionálním sférám pomůže do budoucna... Bílé zářící prostěradlo je doménou individuality nestvořených sfér a světů. Je velice důležité vůči projevům všech ostatních sfér. Je to náš vlastní odraz. My jsme jen shluk spřátelených energií, které si mezi sebou vytvořily společný pocitový střed (srdce), které tvoří individuální osobnost oněch spojených a spřátelených energií. Tento střed je napojený na éterickou mysl a právě ta mysl odráží čistotu oné osobnosti.. Pokusím se přiblížit.. Energie a jejich pocitová osobnost (střed) prožívají výhradně svojí přítomnost a jejich prožitek se odráží v jejich zářivě bílém odrazu. Doslova je tomu tak, že individuální energie prožívají svou přítomnost, kterou éterická mysl odráží zpátky k nim, jako jejich vlastní odraz. Éterická mysl však tento odraz nepouští pouze zpátky k nim, ale též do širého okolí volného prostoru, čímž umožňuje, aby si k těmto energiím našly cestu i energie další a jiné, na základě toho, zda jim tento odraz vyhovuje a zda s ním také souzní. Je to nádherné propojení a souhra mezi individuálními a éterickými projevy těchto procesů. Nic není v individualitách uzavřené a zablokované, a díky tomu se to okamžitě vypouští do éterické mysli, která to vyzařuje a odráží jako vyzitku daných energiích a jejich společné osobnosti.. Je to, jako byste právě teď vy sami něco udělali (projevili) a okamžitě to vypustili ven do éteru široké veřejnosti svého, i velmi vzdáleného okolí. Vůbec nemusíte přemýšlet nad hodnotou toho co jste vypustili. Ať je to co je to, éterická široká veřejnost okamžitě zpozoruje váš vyslaný projev a začíná na něj reagovat. Těm, kterým se váš projev líbí, se k vám začnou přibližovat a začnou se o vás více zajímat. Takto vznikají nová přátelství a rozšiřují se vztahy.. Individuální energie tedy neustále vypouštějí, skrze svou společnou pocitovou osobnost (střed), do éterické mysli své projevy. Éterická mysl tyto projevy zpracovává a okamžitě je odráží zpátky přes osobnost k samotným energiím. Na tento odraz však reagují všechny okolní energie, které se takto mezi sebou dorozumívají o svých stavech a libovolně se mezi sebou propojují a shromažďují. Odraz této osobnosti tedy působí jako maják pro celé své okolí.. Pokusím se o konkrétní příklad, samozřejmě mezi mnou a Sonyo.. Když se na sebe napojujeme, vždy se jedná o přítomný okamžik. Ne vždy se ale naše spojení vydaří a ne vždy jsem schopný přijímat tyto projevy. Dost mi škodí pozemská přítomnost, která velmi ovlivňuje myšlenky a duševní rozpoložení. Je pro mne někdy těžké se plně soustředit na spojení, často jsem myšlenkově rozptylován. Je toho opravdu velmi málo, co v pozemské úrovni nese skutečnou důležitost, spíše je to jen nekonečné přehrabování se v primitivní nedůležitosti a mrhání drahoceným časem.. Vždy, když se se Sonyo vzájemně propojujeme, odrážíme společný projev, na který se vždy připojí i ostatní. Mé energie se projevují skrze mou osobnost, načež se spojují s energiemi Sonyo, které se projevují skrze Sonyo osobnost, a to vše okamžitě přechází do éterické mysli, která to odráží zpátky k nám a vyzařuje do celého širého okolí. A okolí na nás pochopitelně reaguje, čímž získáváme nové přátele a upevňujeme si naše stavy... A tímto volně přecházím k druhému základnímu projevu, kterým se nestvořené sféry i světy symbolicky vyjadřují a prezentují, a to je projev oné zářivě bílé lodi, která nerušeně pluje po bezbřehém, širém oceánu. Tentokráte to je projev Jednoty, kterou nestvořené sféry projevují. Ani Jednota není jen cílené jednotné zaměření. I zde platí heslo, že na světě neexistuje vůbec nic, co se může zavděčit úplně všem. Stejně jako hudba má mnoho žánrů, z nichž si každý posluchač vybýrá ten svůj, stejně jako každému sedí jiný obraz, jiné barvy... I nestvořené sféry mají mnoho odlišných projevů, které mají individuálně své příznivce. A právě tyto různé a odlišné projevy jsou zároveň individuálními světy nestvořených sfér. Jsou to jednotlivé loďky, které plují různě po širém oceánu volného prostoru. Různé energie se mezi sebou propojují a pospojují do jednotlivých loděk. Zde však není jen jedna centrální pocitová osobnost, ale mnoho různých osobností s podobnými projevy. Bílé zářivé prostěradlo každé osobnosti se zde projevuje jako obrovský stožár, na kterém je mnoho bílích a zářících plachet. Zatímco tedy bílé prostěradlo symbolizuje individualitu, tedy Duši, plachty na stožáru již symbolizují směr pohybu, tedy Duchovní cestu Jednoty. Opět se jedná o odraz, který vyzařuje éterická mysl, avšak tentokráte celé širé okolí reaguje na tento odraz jako vítr do plachet... Další realitou nestvořených světů jsou ty balancující energie, které mohou "neposlušné" energie převrhnout z lodi ven "přes palubu". Tohle je docela složitější pochopit, a tak mi to jednou Sonyo krásně naznačila na konkrétním příkladu, který zároveň poukazuje na další individuální reality při plnosti, nedostatku a přebytku energií.. Individuální energie, stejně jako jejich středová pocitová osobnost, jsou ve své plnosti, jako po okraj napuštěná nádoba plná vody.. Opět se zde vracím k mím dřívějším článkům, kde jsem přirovnával různé frekvence energií k vodě. Frekvence nestvořených sfér jsou jako plynule tekoucí voda, bezbřehý oceán s klidnou hladinou vody. Pokud tato voda stagnuje a začne spomalovat své tempo, potom se z živého oceánu pomalu stává frekvenčně mrtvé jezero, které má mnohem těžší vodu a zpravidla je znečištěno svým prostředím. Opakem pak je živelně rozbouřená voda, která své okolí naopak poškozuje a ničí.. Individuální energie mají takto různě odlišné frekvence, na základě svého vnitřního stavu. Pokud některá energie, třeba jen na chviličku frekvenčně stagnuje, potom se v ní vytvářejí různé stavy, něco jako když se ve vodě objeví kal. Stejně to samozřejmě funguje i obráceně, kdy se pro vnitřní kal musí dotyčná energie na chvíli stagnovat. Sonyo mi jednou ukázala, že v takovém případě musí dotyčná energie začít postupně vypouštět svůj obsah. Už zde (nestvořené a nehmotné světy) se tedy vědomě a úmyslně plná energie předělává na energii, která musí následně doplnit svojí neúplnost. Vypouští se do té míry, než se v ní jasně ukáže ten kal. Sonyo mi ukázala podobnost s kočkou ve vodě. Kočka přeci vodu nesnáší, necítí se v ní vůbec dobře, a tak se přirozeně ozývá, aby jí dali z vody (pro ní nepřirozené prostředí) pryč někam do sucha.. Takhle se to skutečně a reálně ozývá. Individuální energie mají určitý projev, který plně souzní se všemi. Pokud se však do nich dostane, nebo se v nich zrodí, projev, který s daným nesouzní, potom se tento projev ozývá a chce pryč. Energie však většinou nedokáže hned rozpoznat onen odlišný projev, a tak se musí částečně vyprázdnit, aby se onen projev jasně ukázal. Poté je tento projev propuštěn z celé lodi pryč, na místo, které je pro něho mnohem přijatelnější. Od tohoto celého procesu jsou právě ty balancující energie. Jsou to vlastně energie nesmírně jemné a citlivé, které okamžitě reagují na jakoukoliv změnu. Oni okamžitě rozpoznají, že je na lodi nežádoucí projev, ale nedokáží ho přesně rozpoznat a identifikovat. Začnou tedy s lodí balancovat, čímž se všechny energie uvnitř lodi začnou soustředit. Právě jejich soustředěnost začne čím dál více poukazovat na odlišný projev. Ten projev je ale většinou hluboko uzavřený v energii. Kočka se též jen málokdy dokáže osvobodit sama. Většinou je zapotřebí ostatních, aby jí vysvobodily z uvězněné pasti. Energii tedy nezbývá, než se začít vypouštět a umožnit tak odlišnému projevu opustit pro něho méně příznivé prostředí a přejít tam, kde mu to bude mnohem více vyhovovat. Tedy přejít na jinou loď s podobným záměrem a přirozenějším prostředím pro onen projev...