"Těla" Živlů

"Těla" Živlů: (Opis a spojení dvou dříve napsaných článků): Vše začíná v Paměti. Paměť je velice různorodé místo, do kterého se ukládají všechny uzavřené a dokončené záležitosti, ať mají jakoukoliv povahu, ať vznikly z jakékoliv příčiny, ať jsou jakkoliv a čímkoliv od sebe rozdílné a odlišné... Je zde tedy zapotřebí neustále udržovat pořádek, soulad, harmonii. Pokud se však do Paměti vstoupí, vždy vznikají emoce. Prožitkové Centrum ve spojení s Pamětí jsou vyloženě jenom emoce. Emoce ale pořádek a lad neznají... Došlo tedy k tomu, že přímo v Paměti začal vznikat chaos, zmatek, nesoulad, disharmonie... Paměť je úložiště. Dá se to přirovnat ke skládce. Pokud je skládka určená pro smíšený, směsný odpad a přijímá do sebe úplně všechno, bez ohledu na povahu daného odpadu, je velice důležité v ní dodržovat bezpečnostní řád. Oddělovat od sebe věci, které na sebe mohou nepříjemně reagovat. Pokud se však toto bezpečnostní pravidlo poruší, dříve či později dojde k velikému problému. Skládka jednoduše vyhoří a vybuchne... No a tohle se v Paměti stalo. Vybuchla. Vybuchla a tím napomohla založit Vesmír. Emoce se mezi sebou natolik rozvášnily a zdivočily, že se přeměnily v Živly, Živelné procesy. Výbuch, to je vlastně spontánní reakce Slunce... Následný výbuch který nastal se dá rozfázovat na jednotlivé živly: Úplně první živelnou reakcí je vítr. Vítr je živlem pohybu, tlaku, hromadění, posunu, cesty, zbrklosti, úklidu a hustoty. V prostoru Paměti se vytvořila neorganizovaná skládka veškerého neladu a ta se začala slučovat a hromadit. Nahromaděné projevy pozvolna začaly houstnout a uvnitř se vytvářel tlak a pres, který přirozeně vyvolal živelný vítr. Též při slučování všeho došlo k chemickým procesům, které se staly palivem živelnému ohni. Samotný vítr ale též způsoboval a provázel tření. Tření dokáže vyvolávat i velmi silné pocity a emoce. Nemusím snad rozebírat z našeho současného života vliv tření, například na naší sexuální energii.. Tření se však spolu s chemií stalo onou zápalkou, která zrodila živelný oheň. Oheň je tedy druhým živlem, který následoval po živelném větru. Živelný oheň je především transformátor všeho. Veškeré energie kolem sebe začal odpařovat.. Volně se tedy přesouváme ke vzniku třetího živlu, což je voda. Ohněm odpařované energie měnily své původní stavy na skupenství vody, tedy v tomto případě páry. Kolem živelných ohnišť se tedy začali tvořit páry, dýmy oblaka a mraky. V tomto procesu však neustále začali na ohnivý živel dopadat a atakovat ho. Voda neustále obepíná oheň, čímž koordinuje jeho žár a rozlohu. Oheň je však závyslí především na svém chemickém palivu. Jakmile palivo dochází, nebo se vědomě transformuje na nehořlavou látku, třeba i spojením se s vodou, potom oheň slábne a zkomírá. Voda zde začíná mít značnou převahu a plně na oheň působí.. Ze zákonitostí vesmíru, který však vědomě vznikl až mnohem později při úmyslném Stvoření, víme, že slunce a hvězdy jsou právě oním ohněm, planety jsou vesmírná tělesa, která v sobě mají stále ještě žhavé ohnivé jádro, a pak jsou i vesmírná tělesa, která již žádné jádro nemají, protože je voda zcela uhasila. Živel země je tedy čtvrtým následujícím živlem, který vznikl tím, že na oheň působí voda, která oheň, ať už úplně či jen částečně uháší. Částečně uhašený oheň má povahu vesmírných planet, které na svém povrchu jsou vyhaslé, avšak uvnitř nich je žhavé jádro...