Vstup do Emocionálního Těla

Těla Emocionální: Vstup do Emocionálního Těla je velmi snadný. Dá se to přirovnat například k rozkvetlé louce... Paměť má celou řadu různých uložených Dob a Prožitků. Dejme tomu, že každá uložená věc v Paměti má hodnotu jedné rozkvetlé kytičky na louce. Každá kytička je jiná. Každá kytička vypadá jinak, a to nejen svým vzhledem (obalem), ale i procítěním (obsahem). Pokud do Paměti uložíme něco opravdu dokončeného a uzavřeného, je to jako krásně rozkvetlý květ. Je to jako příběh který kvete... My do Paměti ukládáme naše Prožité příběhy. Pokud jsou tyto Příběhy opravdu uzavřené, je to uložený námi prožitý příběh plný děje, zvratů, má hlavu i patu, má svojí pointu, má své vnitřní napětí, má své kouzlo... Je to opravdu krásně rozkvetlá kytička... Každý Prožitý příběh je jiný, jinak zpracovaný, jinak uložený. Má své autory, které tento příběh prožili, zpracovali a do Paměti uložili, a tak je i každá "kytička" na této rozkvetlé louce jiná a jinak vnitřně (svým obsahem) půvabná... My jsme Vědomí, které se touží (nebo také musí - něco námi doposud neuzavřeného) ponořit do Paměti. Opravdu to pro nás může působit, jako když se ponoříme do rozkvetlé louky, plné kytiček, motýlů, včel, Víl, Elfů... Paměť je nádherná krajina... Dejme tomu, že se nám nějaká kytička líbí více než ty ostatní. Zamilujeme se do ní. Naše veškerá pozornost se upíná především na ní. Právě to naše Srdce... jakoby již začalo bít jen pro tu kytičku. Naše Srdce již nedokáže cítit a vnímat krásu celé té rozkvetlé louky, ale jen té jedné kytičky. Postupně již přestáváme vnímat, cítit a vidět tu rozkvetlou louku jako Jeden celek, jako bychom již nebyli její součástí. Všude okolo nás poletují krásně zbarvení motýlci, kolem samé nádherné kytičky, ale my již vidíme jen tu jednu jedinou, námi "vybranou" kytičku... Přesně tohle jsme udělali. Provedli jsme Výběr. Naše Srdce si vybralo a začalo bít, nikoliv však již "nezúčastněně" (neosobně), tedy pro Celek, pro Jednotu, ale Emotivně, pro námi vybranou a zvolenou kytičku... Toto je náš vstup do Emocionálního Těla. Nejdříve máme Srdce, které bije pouze pro nás (Tělo Energie). Zjistíme však, že nejsme sami, a naše Srdce začne bít pro Všechny (Tělo Duše). Toužíme něco Prožít, a tak své Srdce věnujeme Prožitkům (Vědomí Prožívání Života). Občas se však zachováme k Celku (Jednotě) tak trochu sobecky a učiníme Výběr (Ego-Srdce). Upřednostníme něco nebo někoho před všemi ostatními (Jednota), a dáme mu své Srdce. Naše chování a náš Projev se vůči našemu okolí změní. Již jsme Emocí. Naše Srdce bije svůj Život tam, kde jsme své Srdce nechali, komu jsme své Srdce dali. Již to nejsme my. Tohle už není naše Přirozenost. Tohle již není naše Spontánnost. Tohle není náš Život. Naše Vědomí se stalo součástí Emocí... Tohle je jedna z možností vstupu do Emocionálního Těla... Může to být pochopitelně i naopak. Někdo nás například natolik zklame, že ho "odstřihneme" ze svého Života, z naší Jednoty. To je také naše Emoce a vstup do Emočního Těla. Je více možností a také příčin pro vstup do Emocionálního Těla...