Multidimenzionální světy živlů

Multidimenzionální světy živlů: (Poznámka: Tuto zprávu zveřejňuji zcela záměrně a úmyslně, přestože na ní zatím není vůbec vhodná doba. Pokouším se jen o rozšíření obzoru vědomí lidí k dané záležitosti multidimenzionálního vesmíru.): O těchto světech se dají psát mnohastránkové vědecké knihy na pokračování, ale to vůbec není mým účelem. Zaměřím se jen na jednu ze zákonitostí vesmírné multidimenzionality, kterou však pouze nastíním a nahlodám, nikoliv otevřu. O stvoření vesmíru psát zatím nemá žádný smysl, ale musím se zcela upřímě přiznat, že teorii velkého třesku jsem definitivně vyloučil. Takhle se to nestalo. Je potřeba dát všem živlům život, který skutečně mají a plně jim náleží. Jsou to energie emocí, které nezpracovaly své stavy a proměnily se v živel. Právě živly stojí za stvořením celého vesmíru, ale i za stvořením hmoty jako takové. První vesmír vznikl zcela spontánně, ale později se záměrně začal rozrůstat uměle. Osobně jsem byl pozvaný k pozorování stvoření nové hvězdy. Ostatně i zde na Zemi jsou známé bytosti channelingového spojení, které jsou též součástí světů "údržby a rozvíjení" vesmíru, jako například sám "Kryon z magnetické služby". I já jsem se s ním spolu se Sonyo mnohokráte spojil a právě on byl plně přítomen při přechodu Tzolkinu a mnoha dalších světů do původních a následně prapůvodních světů. Právě Kryon stál přímo u takzvané uvítací brány, kde nás všechny vítal a hostil, samozřejmě spolu s mnoha dalšími bytostmi a osobnostmi. Na jeho channelingi přijímané v Zemi je ale nutno nahlížet jako na zprávy, které se nacházejí až v podtextu, jako slova schovaná mezi řádky. Koneckonců já nepíšu jinak... Ale dále k živlům. Přestože je vnímáme převážně jako hmotu, jejich skutečná povaha je antihmotná. Je to převážně antihmotné vědomí. Pokud pominu stvoření vesmíru, mohu se zaměřit jen na jednu z jeho úloh. Jde o jednu z pravd a zákonitostí vesmíru a multidimenzionality. Ne nadarmo je každá hvězda jiná. Ne nadarmo je každá galaxie jiná... Vždy jde o sílu hvězdy, která k sobě přitahuje některé planety, ale zároveň i jiné odstřeďuje od sebe pryč. Jde o rozdílný magnetizmus, který v jednotlivých vesmírech a galaxiích existuje. Úplně každá hvězda je živá a individuální, stejně jako každá planeta atd.. Možná to bude znít zvláštně, ale když jsem přímo ve spojení s hvězdami a slunci, představují se mi jako úřadovny. Jakoby například slunce bylo úřad, ještě přesněji - migrační úřad. Právě slunce a ostatní hvězdy si k sobě přitahují různé energie, které považují za vhodné k vzájemné spolupráci. Právě tyto energie pak tvoří i součást nás samotných, tedy člověka a bytost. To slunce a ostatní hvězdy si nás sami přitahují k sobě, vždy podle potřeby ke konkrétnímu účelu. Každý z nás jsme Duše, která má rozdílně otevřené vědomí. Slunce si nás přitáhne k určité spolupráci, při které se naše vědomí ztotožní do jisté míry s daným stavem a následně se rozvíjí spolu se sluncem. Je to vzájemná spolupráce na mnoho našich generačních inkarnací, při které se nejdříve učíme pochopit vědomí samotného slunce a Země (Gáji), abychom následně spolu právě s vědomím slunce i Gáji utvářeli nové a změny. Nejdříve se učíme pochopit podmínky ve kterých žijeme (multidimenzionalita Duše), abychom se následně stali součástí vědomí právě tohoto prostředí (multidimenzionalita Stvořitele), abychom následně pomáhali jako společné vědomí nás, slunce i Gáji rozvíjet celý vesmír (multidimenzionalita Ducha). Právě zde je skryté tajemství vesmírné multidimenzionality. Naše slunce si vystačí jen skromě s málo energiemi, ale jsou hvězdy, které disponují s mnohanásobně více energiemi, tedy mnohem vyšší dimenze. Když se napojuji na Gáju, představuje se mi jako úplně normální "tuctová" žena. Chová se naprosto spontánně a několikrát se mi jí nechtěně podařilo vůči mě samotnému trochu rozlobit. Tohle všechno patří k přítomnému okamžiku. Komunikujeme spolu zcela spontánně a přirozeně a vedeme vzájemnou diskuzi, jejíž součástí mohou být občas i neshody či nedorozumnění. Vše se ale vždy velice brzy vyčistí a mezi námi zprůhlední. Slunce a ostatní hvězdy se mi zatím vždy představují jako převážně migrační úřadovny (právnická osoba). Realita sluncí a hvězd je taková, že nikdy nemohou vystupovat jako individualita. Slunce není jakási pomyslná úřední budova, ale spousty "úředníčků" s různými, někdy i lehce rozdílnějšími názory. Slunce a hvězdy jsou úzká spolupráce obrovské masi osobností. Kryon se mi snad vždy představuje jako individuální bytost, ale i z něho cítím, že mně jen nechce zbytečně nadmíru motat hlavu a raději si vůči mě zvolil a vypůjčil jednotné právnické tělo, jinak spíše vnímám, že jde o éterické vědomí. Přestože úzce spolupracuje s vesmírem, právě on nás se Sonyo vítal do jemněhmotných světů, z čehož jasně vyplývá, že není přímou součástí multidimenzionálních světů...